V Česku žije až 300 000 ohrožených dětí. Mohla by pomoci novela zákona o sociálně právní ochraně dětí?

V České republice vyrůstají podle odhadů Ministerstva školství až stovky tisíc dětí ohrožených zanedbáním nebo špatným zacházením. Současně patří Česká republika ke špičce žebříčku Evropské unie v počtu dětí žijících v dětských domovech.

„Nechtěla bych tvrdit, že ústavní výchova není v ničem pro děti v pořádku. Mnohdy je to jediná možnost, jak to dítě zachránit před nějakou špatnou situací. Má ale své limity. Nikdy totiž žádná ústavní výchova nenahradí individuální péči v rodině," vysvětluje Styralová

Do povědomí se dostávají členové rodin, kteří nemají děti svěřeny do pěstounské péče. Doposud se rozlišovaly dva instituty: pěstounská péče a oblast svěřenectví do cizí péče.

„Po novém roce a s příchodem novely tam stále zůstávají dva instituty. Zásadní změnou ale bude to, že na osoby, které doposud nebyly pěstouny, se začne jako na pěstouny nahlížet. Budou se tak na ně vztahovat práva a povinnosti, které mají v současné době podle zákona pěstouni,“ přibližuje Styralová.

Pokud rodiče nefungují, má se postarat širší rodina?

„Orgán sociálně právní ochrany, který řeší konkrétní situaci, musí hledat nejprve v rodině – v té blízké i v té širší. Vždy je zde snaha, aby to dítě mohlo zůstat ve své původní rodině. Systémově je to takto i snazší. Dítě prostě zůstane u babičky, nebo tety, organizace a stát ale musí pomoci, aby rodina mohla tuto situaci ustát,“ odpovídá Radka Styralová.

Je povinnost hlásit převzetí dítěte do péče třetí osobou? Co je nejtěžší na práci pěstouna? A jaká konkrétní práva a povinnosti pro pěstouny s sebou přinese lednová novela? Nejen to si můžete poslechnout ve výše přiloženém audiozáznamu.