Ústí nad Labem zvažuje, že do budoucna zvýší protipovodňové stěny ve Střekově

2. červenec 2013

Přesně před měsícem se začaly stavět protipovodňové stěny na střekovském nábřeží v Ústí nad Labem. Rozvodněná řeka je nakonec překonala a zalila ulice čtvrti. Zejména místní lidé pak byli přesvědčení, že zábrany, které si poradí jen s dvacetiletou vodou, měly být vyšší. Město se bránilo tím, že by to znamenalo postavit na nábřeží dvoumetrovou betonovou zeď. Dnes se ukazuje, že by to nebyla jediná možnost.

O větší ochraně Střekova před velkou vodou teď uvažuje vedení města i místní obyvatelé, třeba Jaroslava Faiglová.

„Já si myslím, že když tu stěnu dělali, tak ji neměli dělat na 25 let, ale aspoň tak na 50 nebo větší,“ říká.

„Pro lidi tady určitě ano. My se stěhujeme doživotně, takže nám už je to jedno, my tady končíme. Jsme zaplaveni podruhé a už nás to nebaví dělat,“ vzdal svůj boj s vodou Petr Vaňkát.

Kilometrová stěna stála před deseti lety 120 milionů korun. Kdyby město chtělo větší ochranu, stát by na ni podle sociálnědemokratického radního Pavla Dlouhého peníze nedal.

„Bylo potřeba prokázat, že nějaké peníze přinesou ochranu nějakých hodnot. A pokud tento koeficient nevyšel, tak stavba prostě nebyla. To byl také důvod, proč město nakonec muselo ze svého přidat 25 milionů, aby vůbec nějaká protipovodňová ochrana Střekova vznikla,“ vysvětluje radní.

I kdyby před deseti lety mělo ekonomický smysl stavět hráz na vyšší vodu, tak by to podle Dlouhého odřízlo lidi od řeky.

„Tehdy se tvrdilo, že jediným řešením je buď nasypat dvoumetrový val, nebo postavit dvoumetrovou zeď a teprve na ní postavit mobilní stěny,“ připomíná Pavel Dlouhý.

Střekov by mohl mít ochranu na stoletou vodu

Dnes už by to tak být nemuselo a Střekov by mohl mít ochranu i na stoletou vodu, jaká byla v roce 2002. Technicky to není problém, říká projektant střekovské stěny Jiří Rous.

„To znamená zvýšit tu stávající o metr a půl nebo o 1,8 metru. I jsme se o tom teď bavili se zástupcem Povodí Labe, ale znamenalo by to upravení i z hlediska statiky, stability.“

Střekovské nábřeží 5.6.2013 5:30

Devatenáctimetrové základy by tedy musely jít ještě hlouběji, anebo by bylo nutné všechno zbourat a postavit znovu. Navýšení stěny na padesáti- nebo stoletou vodu by s největší pravděpodobností znamenalo také její prodloužení. A Jiří Rous upozornil ještě na další důsledek.

„Problém je v tom, že my uzavřeme město, vytvoříme koridor pro vodu a dole pod městem to udělá lahvový efekt. Voda se rozlije do stran a udělá to zase škody někde níže.“

Je to jen o penězích, říkají politici

Vedení města by, pokud by to bylo možné, o větší ochranu Střekova stálo. Nezařazený náměstek primátora Pavel Boček střekovským 8. června slíbil:

„Pokud by se na tom dál pracovalo, tak samozřejmě já budu první, který je pro to, aby se protipovodňová hráz zvedla minimálně na 12 metrů. Je to jenom o penězích. Doufám, že všichni kolegové politici budeme apelovat na vládní úroveň, aby se ty peníze sem našly.“

Nic tedy není rozhodnuto - město i Povodí Labe zatím stále prověřují různé možnosti.

autor: hau
Spustit audio