Ústecká severočeská vědecká knihovna ukázala návštěvníkům jindy nepřístupné prostory ve Velké hradební
Dnem otevřených dveří začaly tím symbolicky oslavy 75. výročí vzniku knihovny v Ústí nad Labem.
Vedle toho si lidé mohli prohlédnout také vzácné knihy z knihovnické sbírky. „Co do rozměru se jedná o největší knihu, kterou ve fondu knihovny máme,“ představil publikaci o americkém ptactvu, která má rozměry 100 krát 68,5 centimetru, někdejší dlouholetý ředitel knihovny Aleš Brožek.
Lidé při dni otevřených dveří navštívili také vloni opravenou Wolfrumovu vilu. „Knihovna tuto budovu získala až na konci roku 1948, půjčovat ale začala už v listopadu roku 1945,“ vysvětlil Aleš Brožek s tím, že se jednalo o třetí budovu, do které instituce po roce 1945 přišla.
Nově otevřená budova se líbila také Stanislavě Pospíšilové z ústeckého Střekova: „Je to nádhera. Jen se bojím, jak to bude možné udržovat, aby se to zase nezničilo,“ obávala se. Knížky si chodí vypůjčovat pravidelně. „Vždycky si je s manželem objednáme na počítači a tady si je jen vyzvedneme,“ říká pravidelná čtenářka.
K 75. výročí vniku chystá knihovna řadu dalších akcí. Jednou z nich bude den otevřených dveří také v budově v Churchillově ulici.
Související
-
Dvě zrušené pobočky knihovny v Ústí nad Labem se opět otevřou
Ústecký kraj doplatí provoz 3 rušených poboček Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Dvě se zavřely na konci loňského roku a třetí měla skončit v 30. června 2020.
-
V Ústí nad Labem budou zrušeny tři pobočky knihovny
Končí pobočka na Kamenném Vrchu a v Krásném Březně. Od půlky příštího roku bude zavřená i pobočka v Hornické ulici. Důvodem jsou peníze.
-
Ústecká knihovna otevřela čtenářský kroužek pro rodiče s batolaty
Rodiče v Ústí nad Labem začali vodit do knihovny i batolata. Věří, že díky pravidelnému předčítání se budou jejich děti v budoucnu rychleji učit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
