Ukrajinku žijící v Ústí nad Labem trápí, že nemůže pomoct lidem zasaženým válkou. Její syn chce jít bojovat

25. únor 2022 15:27

Ukrajince Světlaně Kondraťukové je 63 let. V České republice je od roku 1999. Pochází z Kropyvnykyj, jihovýchodně od Kyjeva. I tam už se s největší pravděpodobností bojuje. Napadení Ukrajiny Ruskem ji velmi zasáhlo. V rodné zemi má kamarády i příbuzné.

„Spala jsem a zdál se mi sen, že mám ruce v krvi. To mě probudilo. Vtom přišel z práce můj syn s tím, abych vstávala, že je válka. Od té doby už jsem nespala, ale modlila se. Ta novina mě ohromila – do poslední minuty jsem si myslela, že má ten Putin ještě trochu rozumu,“ vzpomíná Světlana Kondraťuková na čtvrteční ráno.

Na Ukrajině má příbuzné i kamarády. „Zatím si s nimi normálně volám. Někde je ticho, jinde se bombarduje. Nikdo neví, co bude další den. Syn chce jít bránit Ukrajinu, i když nemusí – není nikde přihlášený, nepočítají s ním. Říkám mu, že je to na něm, to rozhodnutí. Je mu 32. Jako máma si to nepřeju, ale je dospělý,“ krčí rameny paní Světlana.

Už dřív posílala na Ukrajinu humanitární pomoc. Ještě před ruskou invazí také známým nabízela ubytování. „Volala jsem jim a nabízela, že tu mám otevřeno pro všechny. I můj syn říkal, že hodně lidí je ochotných pomoci – zatím ale nemáme, jak to předat – nikoho nevypouštějí, ani nevpouštějí,“ dodává Světlana Kondraťuková.

Jakmile to bude možné, bude pomáhat i ona. „Jediné, co přeju našim brancům, kteří brání Ukrajinu, ať mají sílu to všechno vydržet. Nic jiného teď nemohu udělat. Bojím se o ně,“ zakončuje paní Světlana rozhovor se slzami v očích.

Mrzí ji, že západ Ukrajině nepomáhá víc, hlavně vojensky – ekonomické sankce proti Rusku podle ní nestačí.

Spustit audio

Související