Trpaslík TRAPPIST-1 a jeho tři oběžnice

Pátrání po extrasolárních planetách vstupuje do nové fáze. Řadí se do ní i nedávný objev, který učinili vědci pomocí robotického dalekohledu na Evropské jižní observatoři (ESO) v chilské La Sille: TRAPPIST-1 je velmi chladná trpasličí hvězda, vzdálená od Slunce 40 světelných let. Právě u ní objevil čtrnáctičlenný tým astronomů tři planety, které jsou velikostí i povrchovou teplotou srovnatelné se Zemí nebo Venuší. Jsou tak nejen vůbec prvními planetami objevenými u takto drobné a slabé hvězdy, ale i dosud nejvhodnějšími kandidáty na hledání života mimo Sluneční soustavu. Výsledky zveřejnil tým začátkem května v prestižním časopise Nature.

Čtěte také

Přestože je zmíněná trpasličí hvězda TRAPPIST-1 ze souhvězdí Vodnáře dá se říci za humny, neuvidíte ji ani ve velkých amatérských dalekohledech. Velikosti je totiž jen o něco větší než planeta Jupiter a mnohem chladnější, červenější a tudíž slabší než naše Slunce. Na tom není v naší Galaxii nic výjimečného. Vědci však analýzou zjistili, že jasnost hvězdy se periodicky mění a že za to může přechod několika těles v rovině mezi hvězdou a Zemí – planet. Z výsledků pozorování vyplývá, že jedna z trojice planet oběhne trpasličí hvězdu za půldruhého dne, druhá za 2,4 dne – tedy velmi rychle. U třetí se zatím dobu oběhu nepodařilo přesně určit, obíhá ale pomaleji než ostatní. Znamená to, že planety jsou mnohem blíž ke své hvězdě, než je vzdálena Země od Slunce. Vědci soudí, že systém spíš připomíná rodinu Jupiterových měsíců.

TRAPPIST-1 z povrchu jedné z planet|foto: ESO/M. Kornmesser, Creative Commons Attribution 4.0 International

Podle autorů článku Michaëla Gillona a Emmanuëla Jehina mění tento objev náš pohled na populaci planet v Galaxii a na hledání života ve vesmíru. Dosud byla existence planet obíhajících kolem těchto mimořádně chladných hvězd jen čistou teorií. Teď jsou tu hned tři taková tělesa. Význam objevu je o to větší, že jsou v této fázi pátrání po podobných systémech jedinými adepty, kde by mohl být s využitím současných poznatků a techniky detekován život. Proto by jeho hledání ve vesmíru mělo začít právě tam. Astronomové si hodně slibují od nově budovaných obřích dalekohledů, včetně teleskopu ESO/E-ELT nebo kosmického Webbova teleskopu. S jejich pomocí se jistě dozví podrobnosti třeba o složení atmosfér těchto planet, o tom, jestli je tam voda, případně mohou zaznamenat i známky biologické aktivity a života.