Teplickou termální vodu využívali už Keltové aneb nejstarší radonové lázně v Česku
Teplické radonové lázně patří mezi nejstarší ve střední Evropě. O léčivých účincích zdejší vody věděli už staří Římané a Keltové.
Sám Richard Wagner v dopise své sestře napsal: „Ach, tyhle Teplice se svým vzdálenějším okolím, to je opravdu to nejkrásnější, co znám!“ Aby ne, vždyť lázeňské město Teplice patří mezi jedno z nejkrásnějších měst na severu Čech.
Teplické lázně vznikly díky objevu jedinečné termální vody hydrogenuhličitano-sírano-sodného typu s bohatým obsahem minerálů a příměsí radonu rovněž spojuje tři léčivé vlastnosti: teplotu, mineralizaci a obsah radonu.
Déšť z Krušných hor totiž proniká do hlubin země, kde intenzivně vstřebává teplotu, mineralizaci a léčivé vlastnosti. A právě dnes, po 18 tisících letech působení, se z něj stala jedinečná teplická termální voda s opravdu významným léčebným potenciálem.
Podle historiků už Římané a Keltové teplické prameny znali a využívali – už z počátku našeho letopočtu totiž pocházejí první důkazy o využívání teplické termální vody.
Podle známé legendy teplické prameny objevuje až o necelých 800 let později, tedy v roce 762, kulhající prasátko, respektive jeho pasáček.
Poprvé se zde voda začne využívat k léčebným účelům v roce 1154, kdy česká královna Judita, matka Přemysla Otakara I., zakládá klášter „ad aquas calidas“, což v překladu z latiny znamená „u teplých vod“.
A konečně roku 1580 se v Teplicích stavějí první lázeňské domy – proto dnes teplické radonové lázně patří mezi ty nejstarší ve střední Evropě.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.