Svojkov: Modlivý důl

26. prosinec 2004

Tradice Modlivého dolu na Českolipsku začala roku 1704. Málokteré z poutních míst je tak romantické.

Malé osobní setkání s tajemstvím můžete prožít takřka kdekoliv; pokud vás přitom obklopuje příroda, zážitek je snad ještě intenzivnější. Jde-li navíc o místo kde prý se plní přání a konají zázraky, není k takovému zážitku co dodat. Právě taková je tradice poutních míst.
Některá z nich jsou slavná a všeobecně známá, o jiných jste možná nikdy neslyšeli; málokteré však leží na tak romantickém místě, jako skalní kaple v Modlivém dole. Tak se jmenuje údolí v pískovcových skalách na severovýchodním okraji obce Svojkov na Českolipsku, na půl cesty mezi Zákupy a Novým Borem.
Bývalo prý to dost ponuré místo, oživené jen milíři a smolnými pecemi uhlířů; proto se mu také původně říkalo Pechgraben - Smolný důl. Smutek úzkého údolí podtrhovaly historky o jedné vraždě a také o nešťastných milencích, kteří si tu prý vzali život. Chmury ponurého místa se před třemi stoletími, roku 1704, pokusil zaplašit pivovarský dělník Melzer, když tu pověsil na strom obrázek Panny Marie s Ježíšem. Na místě se začali zastavovat pocestní a časem se rozšířily zprávy o jejich zázračně vyslyšených modlitbách. Vyrostla tam dřevěná kaplička, kterou koncem 18. století nahradila kaple, tesaná do skalní stěny - Smolný důl se změnil v Modlivý. Poutníci nechávali v kapli a kolem ní svaté obrázky a tabulky s poděkováním za vyslyšené modlitby. Faráři z blízkého Sloupu a místní vrchnosti se podobné modlářství příliš nelíbilo. Případ řešila roku 1806 dokonce litoměřická konzistoř, která nařídila odstranit z kaple sochy Ježíše a Panny Marie. Ty vzápětí záhadně zmizely a našly se až po několika měsících ukryté v jedné z bočních roklí, odkud byly slavně převezeny do sloupského kostela. Poutě do Modlivého dolu na čas ustaly; obnovily se až v letech 1832 a 1850 za velkých epidemií cholery, kdy do Modlivého dolu chodila procesí až z České Lípy. Průčelí kaple bylo vyzdobeno gotickým portálem, uvnitř visel nový milostný obraz Panny Marie, stromy v malebném údolí opět posloužily svatým obrázkům. Církev změnila svůj postoj k Modlivému dolu až koncem 19. století; kaple byla zasvěcena Panně Marii Lourdské a roku 1903 upravena na lourdskou jeskyni. Vedla k ní dokonce křížová cesta a v tesaném výklenku nad kaplí stála plastika Ukřižování. To všechno vzalo za své po 2. světové válce; jen samotná kaple zbyla a prázdný výklenek.
Modlivý důl na Českolipsku zůstal romantickým a tajemným místem dodnes - najdete tu skalní kotel s lavičkami a v samotné kapli novou sochu Panny Marie. Tu původní někdo ukradl. Časy se zkrátka změnily a na zázraky se už příliš nevěří. Naše škoda.

Frederik Velinský

Pramen: www.luzicke-hory.cz

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

Na titulní stránku.

autor: frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.