Starostové Šluknovska vidí řešení v napjaté sociální situaci ve vytváření pracovních příležitostí

Zastupitelé už teď mají připraven na stole balíček návrhů na změny zákonů. Dá se ale čekat, že v diskuzi nad nimi zazní i další návrhy.

Problémy, které vyvolává sestěhovávání některých skupin obyvatel a vytváření takzvaných sociálních ghett nejsou jen ve Šluknovském výběžku. I když tady v poslední době vyústily v nepokoje a demonstrace.

Už předtím tu byla jiná místa - leccos naznačily už problémy v Matiční v Ústí nad Labem a kam až může situace dojít potvrdily později nepokoje v části Litvínova Janov a na dalších místech.

Rok a půl proto právníci připravovali návrh zákonů, které dnes (7.9.) projednají zastupitelé. O co jde vysvětlila hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová.

„Jde o zákon o sociálním bydlení, kde se stanoví, co je to sociální bydlení, jde také o poradenství – jak získat byt, jak ubytovat lidi sociálně slabé. Jde také o loterijní zákon. Starostové a občané volají po tom, aby měli konečné slovo v rozhodování, zda budou či nebudou mít v obci terminály. Další je trestní zákoník, kdy přečiny, jako opakované loupeže či narušování pořádku společenského soužití, by se měly trestat vyšší sazbou. My říkáme třikrát a dost – potrestejme v trestním řádu.“ vysvětluje návrhy na změny Jana Vaňhová.

Rejstřík přestupků proto, aby už lidé nemohli utíkat z jednoho místa na druhé před problémy, které někde udělají.

Na druhou stranu je třeba nabídnout jim pomoc. Starostové Šluknovska vidí řečení v tom, že stát bude dál vytvářet pracovní příležitosti třeba při veřejně prospěšných pracích.

„Všichni starostové se shodneme na tom, že chceme mít možnost zaměstnat maximální počet lidí. Ne na tři měsíce, ale nejlépe až do důchodu.“ míní starosta Rumburka Jaroslav Sykáček.

Jak upozornil Martin Simáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování, některá opatření už připravuje i vláda. Například to, že příspěvek na bydlení dostane přímo ten, kdo ho poskytuje a neskončí v některém herním zařízení nebo utracený za alkohol: „U lidí, kteří třeba nedokáží dlouhodobě hospodařit to vede k tomu, že se nepropadají a nezadlužují, protože vlastně ten ubytovatel dostává tu dávku přímo.“

To všechno jsou ale dlouhodobá opatření. Než budou přijata, může posloužit ostatním městům příklad Litvínova.

„Postup aplikovali po těch mimořádně napjatých událostech v roce 2008na sídlišti Janov. Během půl roku se podařilo kombinovanými opatřeními represe a prevence tu situaci natolik zklidnit, že tam dnes funguje prostupný model bydlení, funguje tam patnáct terénních pracovníků, staví se nízkoprahové zařízení pro děti pro trávení volného času, a tak dále... Ukazuje se, že to byl velmi účinný postup, jak tu situaci změnit.“ dodal Martin Šimáček.

Ve Varnsdorfu už například připravují po vzoru Litvínova vyhlášku o veřejném pořádku.