Správný skaut umí uvařit guláš v kotlíku i se zorientovat podle GPS

Svojsíkův závod - polní kuchyně
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svojsíkův závod - polní kuchyně

Uvařit guláš v kotlíku na ohni, to je stále dovednost, kterou by měli zvládat čeští skauti. Polní kuchyni pod širým nebem už ale většinou nehledají s mapou a buzolou, ale za pomoci GPS. Ak to vypadá během horkého sobotního poledne ve venkovní kuchyni, která byla součástí Svojsíkova závodu? Poslouchejte…

„Můžeme použít sirky nebo i zapalovač?“, ptají se kluci, kteří právě z lesa kolem bývalého kamenolomu na cestě mezi Litvínovem a Meziboří přitáhli suché větve. Parádním úlovkem je kus březového kmenu.

Březová kůra je pro rozdělávání ohně ideální. Sirky jsou povoleny. Na to, aby rozdělali oheň, mají účastníci krajského kola Svojsíkova závodu 15 minut. Zvládají to všichni. Slunce nemilosrdně pálí, a tak se příprava oběda podobá ryzímu očistci.

Děvčata z Roudnice o tom vědí své. Jejich systém vaření je chytrý. Přes malé ohniště přeloží dva dlouhé klacky a na ty postaví kotlík. Dřevo ale prohořívá, a tak kotlík seshora ještě jistí Anička s přezdívkou Skřítek. Z čela se jí řine pot, ale ona drží.

„Doufám, že už to dlouho nepotrvá, je mi fakt vedro,“ přiznává a na svou kamarádku kontrolující stav vařených brambor hledí plna naděje, že už bude konec.

Svojsíkův závod – skautská prověrka

„Svojsíkův závod má prověřit dovednosti a schopnosti skautů,“ říká organizátor krajského kola Michal Tarant.

„Děti dostaly mapy 18 stanovišť s předstihem. Naplánovat si trasu mohly v klidu doma, klidně i s pomocí počítače. Musí obejít co nejvíc stanovišť. Dvakrát mohou použít MHD a mají taky omezené množství financí.“

Podle Taranta to dnešní děti musí umět nejen s GPS nebo mobilními aplikacemi, ale i se starou dobrou mapou a buzolou. Čemu pak dají v praxi přednost, to už je na nich. „Skaut určitě není dinosaurus. Členská základna nám roste,“ dodává Tarant.

Svojsíkův závod

Kluci z Loun, kteří úspěšně zapálili svůj ohýnek, mu dávají za pravdu. „Je fajn vyrazit někam za přírodou nebo na kopec. A na počítač si čas najdeme taky,“ říkají, když se jich ptám, jestli jim skaut nepřijde trochu nemoderní. „Ne, vůbec ne! Je to zábava,“ říká Marek Šimon z lounského skautského oddílu.

On ani jeho kamarádi se o víkendu v Krušných horách neztratili a dokázali, že skauting stále žije.