Spica v Panně a Saturnovy „zásnuby“ s Měsícem: Procházka červnovou oblohou

1. červen 2024

Slunce v noci na počátku léta klesá jen málo pod obzor a noci nejsou příliš tmavé. I tak se na obloze najdou objekty, které stojí za pohled i důkladnější pozorování.

V červnu začíná léto – to meteorologické hned začátkem měsíce, astronomické až 20. června, kdy ve 22 hodin 51 minut SELČ vstoupí Slunce do znamení Raka a letní slunovrat nám vystaví lístek pro jízdu létem. Slunce začne od tohoto data vycházet každý den o malinko později; do konce června se zpozdí o pouhé čtyři minuty, do podzimní rovnodennosti pak téměř o dvě hodiny. 

Štírův Antares a kulová hvězdokupa

Jasná kulová hvězdokupa M4 v souhvězdí Štíra

Kolem letního slunovratu jsou noci dost světlé. Může za to fakt, že u nás Slunce neklesá níž než 18 stupňů pod obzor, což komplikuje život především astrofotografům, kteří se skutečně tmavé noci pro své snímky dočkají až na přelomu července a srpna.

Vezměme si teď k ruce mapu hvězdné oblohy nebo její digitální aplikaci (třeba v mobilu) a pod širým nebem ji porovnejme s realitou. Ve východní části oblohy večer kolem 22. hodiny vidíme skupinu letních souhvězdí. Vedle Severní koruny, kde obvykle končíme jarní procházku, už najdeme první souhvězdí léta – jsou to Herkules a o něco jižněji souhvězdí Hada jakoby rozpůlené Hadonošem. Ještě více na jihu je Štír s načervenalou hvězdou Antares. Asi jeden stupeň západně od ní je kulová hvězdokupa M4, kterou za velmi dobrých podmínek můžeme spatřit i pouhým okem. Přestože je jedním z nejbližších objektů svého druhu – je od nás jen asi 7200 světelných let – je bohužel dost nízko, takže podívanou může rušit při obzoru přesvětlená obloha.

Letní trojúhelník tvoří tři jasné hvězdy – Vega, Altair, Deneb

Jasné hvězdy na pozadí Mléčné dráhy

S postupující nocí se nám odkrývá pohled na hvězdami bohaté souhvězdí Střelce se stříbřitou Mléčnou dráhou v pozadí.  Výše, v jejím východním rameni, leží Orel s jasnou hvězdou Altair. Téměř nad hlavou, blízko zenitu, se hlásí o slovo nejjasnější hvězda léta – modrobílá Vega ze souhvězdí Lyry, a východně pak hvězda Deneb v souhvězdí Labutě. Pospojujeme-li tyto tři jasné hvězdy, vznikne nám pomyslný „letní trojúhelník“. Z nezapadajících seskupení najdeme bezpečně na severozápadě Velký vůz a na severovýchodě se nachází Cefeus s Kasiopeou.

Prstencová mlhovina M57 v souhvězdí Lyry

Z objektů hlubokého vesmíru stojí za pozornost mj. pěkná prstencová planetární mlhovina M57 v Lyře, nedaleko Vegy. Její celková jasnost dosahuje 9. magnitudy, uvidíme ji tedy jen v astronomickém dalekohledu, a to jako jakýsi nafialovělý prstýnek kolem tmavšího středu.

Pět planet a měsíční dostaveníčka s nimi

Ze sedmičky planet jich v červnu uvidíme pět. Nepozorovatelné zůstávají Merkur a Venuše. Mars a Saturn spatříme ráno nízko nad východním, resp. jihovýchodním obzorem a dočkáme se i Jupiteru, který zasvítí koncem června ráno nízko nad severovýchodním obzorem. Na vzdálené planety Uran a Neptun musíme použít dalekohled, vidět budou ráno nízko nad východním obzorem.

Pozorování oblohy

Pokud jde o úkazy, čeká nás v červnu tak trochu půst, většina se jich totiž odehraje za denního světla. Za zmínku stojí snad jen 16. června kolem osmé večer nad jihozápadem konjunkce Měsíce s hvězdou Spica v Panně, která bude asi půl úhlového stupně jižně od našeho souputníka. 27. června v 18 hodin, tedy ještě za dne, nastane konjunkce Měsíce se Saturnem, vidět však bude časně zrána, a ještě i následujícího dne pěkné seskupení Měsíce, Saturnu a Neptunu; zážitek umocní pohled triedrem.

Na závěr červnové procházky nesmí chybět přehled měsíčních fází. 6. června bude Měsíc v novu, 14. června v první čtvrti, do úplňku doroste 22. června a v poslední čtvrti se ocitne 28. června. Přejeme hezké dny i příjemné večery už pod letní hvězdnou oblohou.

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.