Specialisté v Žatci prohlédnou 30 vysokých komínů někdejších chmelařských sušáren a zjistí, v jakém jsou stavu

Žatecké komíny sloužily pro odtah zplodin při konzervaci chmele sířením.

„Naším cílem je vlastně ten komín zdokumentovat, hlavně z vnějšku. Zajímá nás, jak a z čeho je postaven, jaké má architektonické prvky, jaké je jeho základní zaměření a v jakém je technickém stavu,“ shrnul stavební inženýr Martin Vonka z ČVUT.

Komíny někdejších chmelařských sušáren v Žatci|foto:Jana Vitásková, Český rozhlas

„Řada těch komínů na pohled vypadá na první pohled dobře. Při bližším průzkumu ale zjišťujeme řadu poruch – ty všechny budou následně zaznamenány v těch výsledných kartách. Nejvíce jsou poškozené v těch horních částech, kam zespoda není vidět. To je také jeden z těch hlavních důvodů, proč tam nahoru lezeme,“ pokračuje jeho spolupracovník, historik Michal Horáček z ČVUT.

Komíny jsou podle tvaru čtverhranné, osmiboké a oblé. Další rozlišení je podle funkce. „Třeba ten komín, u kterého my stojíme, je typický komín nad sirnou komorou. Ten vedle, který je výrazně nižší, tak u toho spekulujeme. Možná sloužil pouze k sušení chmele,“ vysvětluje Horáček.

Odborný průzkum komínů zaplatí dotace z ministerstva kultury

Žatecké komíny měří kolem 30 metrů, zhruba polovina z výšky bývá ukryta v budově, kde komín prochází sirnou komorou. Tam jsme se teď do příjemného chládku se specialisty na tovární komíny z rozpálené střechy přemístili. „Jeden díl práce strávíme na komíně, možná delší dobu pak ale strávíme pod ním – na půdách a v sirných komorách,“ konstatuje Martin Vonka.

Podle Olgy Bukovičové z odboru rozvoje města poskytlo dotaci na odborné prozkoumání komínů ministerstvo kultury. „Ten projekt je v řádu stovek tisíc korun. Obnáší terénní průzkumy, výškové práce i archivní rešerše,“ přiblížila.

Během léta odborníci komíny prozkoumají, na podzim sepíšou vyhodnocení.