SOUTĚŽ PLANETÁRIA

1. červen 2003

Soutěžit s námi můžete dvanáctkrát do roka - obvykle v posledním Planetáriu v měsíci. Ve hře je pokaždé hodnotná knížka.

Otázka není jednoduchá, skládá se z několika podotázek a na její zodpovězení je nutné vyvinout jisté úsilí - minimálně budete muset chvíli brouzdat Internetem a nebo listovat encyklopediemi. Zveřejňována je vždy v závěru Planetária a ihned po skončení pořadu je její znění k dispozici i na tomto místě. Tématicky se otázka obvykle vztahuje k některému z příspěvků, které zazněly v Planetáriu v průběhu uplynulého měsíce - ale nemusí to být pravidlem.
Vaše odpovědi zasílejte prostřednictvím elektronické pošty na adresu planetarium@ul.rozhlas.cz. Knihu vyhraje ten z vás, jehož odpověď bude pokud možno co nejpřesnější. V případě, že správných odpovědí bude víc, rozhodne datum a čas odeslání vaší zprávy. Na vaši odpověď čekáme vždy do následujícího čtvrtka, do 10:00 hod.
Správné znění odpovědi spolu se jménem výherce vám sdělíme vždy v následujícím Planetáriu; i na webu to všechno najdete s přesně týdenní prodlevou.

Správné odpovědi na soutěžní otázky Planetária z 25./27. května 2003:

1) Jak se jmenují ptáci, kteří si jako jediní namísto sezení na vejcích budují umělé inkubátory z tlejícího listí; jako tepelného zdroje však používají i sluneční nebo geotermální energii.
Správná odpověď: Jsou to taboni z řádu hrabavých; ptáci o velikosti krůty, kteří žijí v deštných lesích a křovinatých porostech Austrálie, východní Indonésie a Filipín. Svá vejce taboni zahrabávají i na plážích, krytých tmavým lávovým pískem a nebo u horkých pramenů, případně výronů horkých sopečných plynů.
2) Kteří savci snášejí vejce? A kde žijí?
Správná odpověď: Jde o savce z řádu ptakořitných, kteří žijí pouze na australském kontinentě. Je jich jen několik málo druhů - nám stačilo uvést ježuru australskou a ptakopyska podivného.
3) Naše hradní zříceniny jsou často hotovým eldorádem měkkýšů. Pokuste se odhadnout, proč tomu tak je?
Správná odpověď: Může za to chemický prvek, na který je každá taková ruina neobyčejně bohatá - a tím je pochopitelně vápník; v rozpadajícím se zdivu je ho spousta. A měkkýši s ulitkami vápník potřebují.

Knihu Rogera Foutse a Stephena Millse Nejbližší příbuzní s podtitulem Co jsem se od šimpanzů dozvěděl o nás získává Monika Milisderferová z Prahy 4. Gratulujeme! Kniha k vám dorazí poštou. Příště budeme soutěžit mimořádně už v předposledním červnovém Planetáriu - 22. a 24. června.

Zasoutěžit si ale můžete i během měsíce června - pokud jste v květnu pozorovali některý z astronomických úkazů, na které byl tento měsíc neobyčejně bohatý. Nabídl nám přechod Merkuru přes sluneční kotouč, zatmění Měsíce a konečně i částečné prstencové zatmění Slunce. Napište nám své zážitky a dojmy z pozorování některého z uvedených jevů na naši mailovou adresu! Nejlepší dopisy zveřejníme v pořadu i na internetu a jednoho z vás (toho, jehož dopis bude nejzajímavější) odměníme Hvězdářskou ročenkou 2003 a mapou Praha astronomická. Obě publikace jsou z produkce Hvězdárny a planetária hl. města Prahy. Uzávěrka pro tuto dlouhodobou soutěž je ve středu 25. června. Výsledky se dozvíte v Planetáriu 6. a 8. července.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.