Soud v Mostě zprostil viny zaměstnance Unipetrolu souzené kvůli havárii z léta 2015

K požáru a následnému výbuchu etylenové jednotky v Záluží u Litvínova došlo v srpnu roku 2015. Při nehodě nebyl nikdo zraněn, ale její rozsah byl velký. Zasahovalo u ní 500 hasičů, areál Unipetrolu muselo opustit přes 3 000 lidí, zavřená byla silnice mezi Mostem a Litvínovem. Chemička uvedla, že příčinou havárie byl nestandardní jev na pojistném ventilu.

Zaměstnance Unipetrolu policie obvinila o rok později v červnu, hlavní líčení začalo v březnu 2018.

Unipetrol vyčíslil škody na zhruba 10 miliard korun, z toho 4 miliardy na zařízení a dalších 6 pak jako vzniklou ztrátu odstavením provozu. Firma dostala jako náhradu škody od pojišťoven přes 10 miliard korun.

Podle obžaloby z roku 2017 muži havárii přímo nezavinili, ale postupovali při jejím řešení nedbale – nezajistili včas spuštění vodních a parních clon a nezabránili výbuchu uniklého plynného propylenu. Oba obžalovaní ale od počátku toto tvrzení odmítali.

Státní zástupce Jan Šindler požadoval v závěrečné řeči pro oba muže peněžitý trest ve výši 40, resp. 50 tisíc korun, nebo podmíněný trest na spodní hranici sazby.

Vinu se zaměstnancům nepodařilo prokázat. Bezpečnostní předpisy byly vágní

Soudkyně Bohumila Huňáčková oba muže obžaloby zprostila – nepodařilo se podle ní během hlavního líčení prokázat, že by případné zpuštění vodních a parních clon skutečně mohlo následky havárie zmírnit, a to navzdory odbornému posudku obžaloby, který byl následně ještě několikrát doplňován.

Oponentní posudek si nechala vypracovat i obhajoba pod vedením advokáta Tomáše Sokola.

Přísedící soudu Ladislav Langmajer také dodal, že osvobozující rozsudek padl proto, že soud shledal tehdejší interní havarijní předpis jako vágní, neurčující, kdo má co v konkrétní situaci udělat. Doslova řekl, že vzhledem k tehdejší úrovni bezpečnosti v závodě by měl na lavici obžalovaných sedět někdo úplně jiný.

Soud má za to, že oba zaměstnanci v osudné chvíli udělali to, co považovali podle svého svědomí a vědomí za nejlepší. Skutek, že kterého je obžaloba vinila, tak podle soudu není trestným činem.

Oba obžalovaní rozhodnutí uvítali. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce si vzal lhůtu na rozmyšlenou.