„Slovensko v kostce“ aneb Průvodce pro české turisty
Slovensko je náš přímý soused, se společnou historií a podobnou kulturou. Proto je dobrou dovolenkovou destinací pro všechny ty, kteří sice chtějí změnit prostředí, ale nestojí o změnu extrémní.
Výhodou je, že můžete mluvit česky a Slováci vám rozumí. I naopak, Češi velice dobře rozumí slovenštině. Obzvlášť my dříve narození, kteří jsme se koukali na československou televizi a sledovali i slovenské pohádky, žádnou jazykovou bariéru nepocítíme, tedy s výjimkou hodně východních a venkovštějších částí Slovenska – tamní nářečí může být pro Čechy tvrdým oříškem. Obecně ale platí, že se cítíte jako mezi svými.
Až tak to ale už neplatí pro mladé. Pro ty už slovenština až tak přirozená jako pro nás není. V turistických místech ale není problém domluvit se i anglicky, německy, nebo, pokud to umíte, maďarsky.
Až na drobnou kriminalitu je Slovensko bezpečná země, takže peněženku, mobil, nebo zavazadla si hlídejte asi tak stejně pozorně jako doma. Telefonní předčíslí Slovenska je +421 a čísla tísňových linek jsou stejné jako v Čechách.
Slovensko nabízí spoustu možností, jak si odpočinout. Sportovci vyrazí do hor, kde se mohou realizovat od příjemných procházek, přes náročné túry, až po horolezectví. Redaktorka Veronika Králová sama si oblíbila Slovenský ráj. Mnozí lidé dávají přednost Nízkým Tatrám před Vysokými, údajně tam za stejnou cenu snadněji najdou lepší ubytování.
Jestli jste aktivní turisté, horolezci a v zimním období lyžaři, zvažte možnost připojištění k cestovnímu pojištění. Obzvlášť si ohlídejte, jestli se vaše pojistná smlouva vztahuje na pátrací, vyprošťovací a zachraňovací náklady. V případě nešťastné náhody byste se totiž jinak mohli vrátit domů s pěknými dluhy.
Ne všichni jsme ale sportovci. Pro ty pohodlněji založené nabízí Slovensko řadu vyhlášených lázní: Piešťany, Štrbské Pleso, Kúpele Trenčianské Teplice, Galanta, Dunajská Streda, a spoustu dalších.
Slovensko nejsou jen hory
Hory, hory, hory – tím je Slovensko vyhlášené. Mezi turisty bodují ale i známé lázně jako Piešťany, Štrbské Pleso, Kúpele Trenčianské Teplice, Galanta, Dunajská Streda, a spousta dalších.
Milovníci pobytových dovolených ale nejsou odkázáni jen na lázeňské programy nebo léčebné procedury. Nabízí se řada výletů na národní památky Slovenska, z nichž mnohé mají statut památek chráněných UNESCO. Za zhlédnutí stojí například historické centrum měst Banská Štiavnica nebo Bardějov.
Charakter středověkého města si zachovala překrásná Levoča, ve které stojí jedinečný Kostel svatého Jakuba s nejvyšším dřevěným gotickým oltářem na světě – měří 18,6 metru. Když se z Levoče vydáte na východ k Prešovu a Košicím, určitě nepřehlédnete majestátní Spišský hrad. Má rozlohu přes 4 hektary a patří k největším hradům střední Evropy.
Milovníky lidových staveb potěší pověstný skanzen s dřevěnou architekturou horských a podhorských oblastí Vlkolínec, který najdete kousek od Ružomberoku.
Slovensko se ale pyšní i přírodou. Jestli budete mít čas, navštivte Dobšínskou ledovou jeskyni, budete koukat! Hledejte ji v jižní části Slovenského ráje.
Nezapomeňte se ale dobře obléct: prohlídka trvá zhruba půlhodinu a v jeskyni i v létě mrzne. Se zajímavými jeskyněmi příroda na Slovensku nešetřila. K dalším přírodním památkám patří mnoho jeskyň ve Slovenském krasu, které prý společně tvoří nejrozsáhlejší krasový systém ve střední Evropě.
Pokud jste vodomilové, máme pro vás několik tipů, ze kteráých si jistě vyberete. 25 kilometrů od Bratislavy leží město Senec. Jeho Sluneční jezera patří mezi nejnavštěvovanější letní střediska Slovenska a kromě ubytování od kempů až po hotely nabízí návštěvníkům i spoustu vodních aktivit.
Kromě koupání si můžete zapinkat volejbal nebo tenis, a zapůjčit spoustu vybavení od lodiček po rybářské pruty. Nechce se vám plavat venku? Pak zvolíte tamní celoročně otevřený akvapark s tobogány a množstvím bazénů.
Kdo by nikdy neslyšel o Zemplínské Šíravě? Sedm rekreačních středisek kolem vodní plochy zhruba 30 km² nabízí turistům všechny možné i nemožné radovánky.
Kdo nechce jen ležet na pláži (mimochodem, pláže jsou tady štěrkové nebo travnaté), může odtud vyrazit na túru do Vihorlatských vrchů.
Pobyt na Zemplínské Šíravě vám zpestří i výletní lodě, plavba trvá kolem 40 minut. Jestli máte rádi ptáčky, pak vás bude zajímat, že východní část Zemplínské Šíravy je chráněnou ornitologickou rezevací s téměř stovkou druhů vodního ptactva.
Nádrží a přehrad je na Slovensku celá řada a jen je vyjmenovat by trvalo hodně dlouho. Tak z těch známějších si připomeňme ještě Oravskou přehradu, Zlaté Písky nebo vodní nádrže Velká Domaša a Liptovská Mara.
Pro milovníky dravější vody, která se dá sjíždět, je horní část Hornádu. Obvykle se začíná v Hrabušicích na okraji Slovenského ráje a končí po 12 kilometrech níž. Vzpomínáte na okřídlené rčení Homolkových „To jsou panoramata!“? Tak tady to platí stonásobně. Ale vychutnají si je spíš zdatnější vodáci, začátečníci by měli nejdřív získat zkušenosti na lehčích vodách.
Slovensko a ceny
Dostupnost a ceny potravin a běžného spotřebního zboží na Slovensku a v Čechách jsou víceméně srovnatelné. Jestli je tam pro Čecha trochu levněji nebo dráž záleží na momentálním směnném kurzu, protože na Slovensku se platí eurem. Nemusíte proto na Slovensko vyrazit plně zásobeni jídlem a třást se, jestli jste si nezapomněli přibalit kartáček.
Samozřejmě cenu zboží ovlivňuje také to, jestli nakupujete jídlo v turistickém středisku nebo někde v zapadlé vesničce – tam, kde je turistů víc, si prostě připlatíte. Rozdíl v ceně také zaznamenáte, když půjdete nakoupit do supermarketu nebo k malému živnostníkovi. Proto ceny, o kterých budu mluvit, berte jen jako orientační.
Půlkilový bochník chleba seženete přibližně za 1 euro, což je zhruba 27 korun. Přibližně stejně se pohybuje cena za litr mléka. Oběd v běžné restauraci pořídíte v přepočtu na naše za 130 korun a spláchnete pivem za 29 korun. Tříchodové menu v lepší restauraci vás bude stát zhruba dvojnásobek.
Na vstupné na hrady, zámky a do muzeí počítejte od jednoho do šesti eur za 1 vstup, cena koupání vyjde podle toho, jestli zvolíte obyčejné koupaliště nebo zábavní akvapark na 95 až 600 korun.
A nezapomeňte také na dopravu –vlaková jízdenka s otevřenou platností Praha – Bratislava a zpět stojí 1 104 koruny. Když budete lépe plánovat a pořídíte si 2 měsíce předem takzvanou včasnou jízdenku, ušetříte téměř čtyři stovky.
Zpáteční letenku Praha – Bratislava můžete pořídit v akci za něco přes 3 000, ale když si vzpomenete na poslední chvíli a s požadavkem přesného data odletu, připlatíte si nejméně o tisícovku.
Pokud sew rozhodnete pro cestu autem, mohlo by vás zajímat, že v červenci 2017 se podle statistik průměrné ceny Naturalu 95 pohybovaly kolem 33 a nafty 29 korun. Protože se jedná o průměr, počítejte spíš s aktuální cenou o něco vyšší.
Prima je, že na Slovensku i v Česku jsou stejné rychlostní limity. Na dálnici můžete stotřicítkou, mimo město devadesátkou, v obci padesát. Jestli jste zvyklí cestovat s karavanem, maximální rychlost je 90 kilometrů.
Samozřejmě záleží na tom, na jaké konkrétní místo vyrazíte, ale pravděpodobně budete potřebovat slovenskou dálniční známku. Za desetidenní zaplatíte 10 eur, což je zhruba 270 korun. Průměrná cena benzínu na Slovensku se pohybuje v přepočtu kolem 33-ti a nafty 29 korun na litr.
I na slovenských silnicích musíte za dne svítit, a pozor – tolerance alkoholu za volantem je nulová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
