Slepice v kurníku před predátory ochrání jen dobrý plot

O takzvané škodné severních Čech si povídala Eva Bucharová Petrem Havlíčkem, předsedou mysliveckého spolku Zálesák Povrly:

„Jedná se hlavně o lišku, kunu, lasici, ať už jde o lasici kolčavu nebo hranostaje, občas i tchoře. Většina škodné je ale chráněná zákonem, loví se pouze liška, a to celoročně, a kuna jen v zákonné době lovu,“ vyjmenovává nejčastější škůdce v kurnících Petr Havlíček.

Chovatel většinou ani nepozná, která škodná mu v kurníku řádila. To dovede jen zkušený myslivec. „Existují určité znaky odlovení, něco si odnese, něco zakousne a nechá na místě ležet, takže podle toho se dá odhadnout, co by to asi mohlo být,“ vysvětluje myslivec.

Škodu na drůbeži nezpůsobují jen čtyřnohé šelmy. Zabít slepici nebo kachnu mohou i dravci. „Na severu Čech máme především káňata, ovšem veškeří dravci jsou chráněni zákonem a jejich odlov není povolen,“ upozorňuje Petr Havlíček s tím, že mimo káňat se můžeme setkat s jestřábem, krahujcem nebo poštolkou.

Ze sov se na Ústecku na Kozí hoře zdržuje výr velký, z dalších jsou to například kalous ušatý. Na jak velkou kořist si troufnou, je závislé na jejich velikosti. „Výr velký nebo jestřáb si troufnou i na zajíce, ti menší dravci loví zpěvné ptactvo do velikosti holuba.

Výr velký – soví král|foto: Naše příroda

Rozdíl mezi útokem ptáka a čtyřnohým predátorem je ve způsobu lovu. Dravec útočí shora, kořist zabíjí drápy a snaží se jí odnést. „U srstnaté škodné je to trochu jinak. Kuna slepici zakousne, ukousne jí hlavu a nechá jí ležet, liška ji odnese do lesa, pokud má mladé, tak až k noře, kde jim kořist předloží, doplňuje předseda spolku Zálesák.

Pokud chcete chránit svou drůbež proti srstnaté škodné, pomůže dobrý plot a případně můžete požádat o pomoc nějakého myslivce.

Proti pernaté škodné funguje ochrana ve formě drátěného pletiva nad dvorkem nebo nad výběhem drůbeže.

Největší ztráty hrozí chovatelům drůbeže v zimě a tehdy, když predátoři odchovávají mláďata.