Školáci z prvního stupně se postupně vracejí do lavic a učitelé zjišťují, jak zvládli učivo při distanční výuce

5. B má právě hodinu vlastivědy. Interaktivní tabule představuje Jihočeský kraj a jeho dominanty.

Třeba právě práce s mapou je podle učitelky Věry Babičkové jedna z věcí, které při distanční výuce moc nefungovaly. „Tam já nemám zpětnou vazbu, že si to to dítě na té mapě tím prstem ukáže, a že dává pozor,“ vysvětluje a dodává: „Jsme rádi, že tu zas spolu můžeme být.“

První stupeň se vrátil taky do ZŠ Pešaty v Duchcově|foto:Jana Vitásková,Český rozhlas

„Jsme rádi, že jsme zase ve škole. Ani to testování není nic těžkého,“ konstatuje Martin. Ve škole je proto rád, stejně jako jeho spolužačka Tereza: „Ta výuka doma mi nevadila, šlo mi to. Ve škole je to ale lepší.“

Ve vedlejší 5. A jsou teď jen penály, sešity lavicích a jejich třídní učitelka, Markéta Vítová. „Máme hudební výchovu, a protože je zakázáno zpívat, tak šli všichni na procházku,“ vysvětluje.

Návrat do školy prý děti zvládají, ale musí se zase naučit soustředit se. „Učivo, které se učilo distančně, nemají děti vůbec zažité,“ konstatuje.

Velkou roli hrálo i prostředí, ve kterém děti distanční výuku absolvovaly. „Někdo byl v pokoji sám a dokázal se soustředit, jiný tam měl mladšího sourozence, nebo byli děti v místnosti s rodiči. Někde byl i hluk,“ popisuje Vítová.

Podobně to vidí i ředitelka teplické základní školy Koperníkova Gabriela Křížková: „Paní učitelky to mají udělané tak, že to opravdu se všemi dětmi doženou,“ dodává.

S případným doučováním tady pomůžou i asistentky pedagoga.