Šikana na školách existuje jak mezi učiteli a žáky, tak třeba ze strany rodičů směrem k učitelům

„Každý si nějaký ten svůj důvod najde, proč se po někom vozit. Může to být nízké sebevědomí, ty děti nebo i dospělí můžou být nějakým způsobem traumatizovaní, a to trauma mohou projektovat na někoho dalšího. Je to také o moci – o využití toho, že jsem třeba silnější. Dokud jsem se ale nevěnovala šikaně, tak jsem nevěřila, co všechno jsou si lidé schopní udělat. A je přitom jedno, jestli jsou to dospělí, nebo děti,“ vysvětluje Michaela Švejdová.

Jak přitom dodává, u dospělých bývá forma šikany spíše rafinovaná, zatímco děti bez skrupulí sáhnou i po fyzickém násilí nebo nemají vůbec problém lhát či jiným způsobem ubližovat.

Změnila se nějak šikana od dob našich školních let? Jak šikanu proměnily sociální sítě? Dá se jednoduše poznat, že je někdo ve třídě šikanovaný? Co by doporučila obětem šikany, ať už té fyzické, psychické nebo kyberšikany? Kdo jim může pomoci? Nejen to se dozvíte z audiozáznamu celého rozhovoru