Samuel Görner – poustevník ze Sloupu v Čechách

Narodil se v první polovině 18. století ve Sloupu v Čechách do rodiny optika Georga Görnera. Vyučil se sice zahradníkem, ale celý život se nakonec věnoval výrobě brýlí, dalekohledů a dalších optických pomůcek.

Nikdo neví, proč se k izolovanému životu rozhodl. V lese nad obcí si v roce 1718 vytesal do skály jeskyni. Skalní příbytek má okna, dveře, předsíň a malou místnost. Görner tu žil 17 let.

Tzv. Samuelova jeskyně je dnes velkým turistickým lákadlem a Görner v ní má pamětní desku.

V roce 1735 se odstěhoval do opuštěné poustevny, která je dnes známá jako Skalní hrad Sloup. Po sedmi letech odešel do Prahy, protože se bál, že bude odveden k vojsku. Útočiště našel v klášteře Františkánů u Panny Marie Sněžné.

Někdy kolem roku 1756 se pak vydal na pouť do Říma. Po návratu se nakonec usídlil v poustevně u Skalického vrchu na Českolipsku. V roce 1772 ho v noci někdo přepadl a zavraždil.

Na vyhlídce skalního hradu Sloup se dnes můžeme u sochy Samuela Görnera vyfotit. Poustevník má dlouhý vous, mnišské roucho a dívá se do krajiny dalekohledem.

Socha působí tak autenticky, že ji prý v roce 1866 rozstříleli Prusové. Spletli si ji se špionem. Dnešní Görnerova socha je replikou, kterou nechala v roce 1881 vyrobit hraběnka Františka Kinská.