Rudolf Bitzan – mezinárodně uznávaný architekt ze Stráže pod Ralskem
Jedním z nejúspěšnějších severočeských architektů je rodák ze Stráže pod Ralskem Rudolf Bitzan.
Na svět přišel v roce 1872 a vystudoval libereckou průmyslovku. Potom pokračoval na Vysoké škole technické v Mnichově. Svou první praxi absolvoval u frýdlantského stavitele Wilhelma Stärze. Roku 1897 se stal stavitelským mistrem.
O šest let později se přestěhoval natrvalo do Drážďan, kde nejprve pracoval u kanceláře Schilling & Gräbner, pak nastoupil do ateliéru Lossow und Viehweger, aby se tu stal spoluautorem vítězného projektu nádraží v Lipsku.
Co se týká jeho rozlohy, jedná se o největší koncové hlavové nádraží v Evropě. Rozlohou obchodních ploch je dokonce největší na světě. Bylo otevřeno v roce 1915. Má 21 nástupišť a odbaví 150 000 lidí denně.
Architektonický skvost, který je také jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů celého Německa, je Bitzanovým nejvýznamnějším dílem, i když na něm nepracoval zdaleka sám.
Bitzan je také autorem libereckého krematoria, radnice v Döhlenu, Kostela sv. kříže ve Zhořelci nebo vily Oesterreicher v Českém Vrchlabí.
Držitel řady ocenění navrhoval obchodní domy, banky, vily, divadla, knihovny, kostely, kina, přehrady i pomníky. A rovněž interiérové prvky – třeba nábytek, dekorace, koberce a šperky.
Neprávem opomíjený Rudolf Bitzan, který patřil na českém území mezi nejvýznačnější tvůrce rané moderny a geometrické secese, zemřel v roce 1938 v Drážďanech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.
