Rakouské kulturní fórum představilo nový sborník o avantgardě ve střední Evropě. Germanista Paul Reimann se narodil v Liberci
Rakouské kulturní fórum v Praze uspořádalo 1. října prezentaci sborníku Avantgardy ve střední Evropě. Publikace nabízí přehled avantgardní kultury střední Evropy. Celý region srovnává tak, aby byly patrné nejen paralely a rozdíly, ale také souvislosti fenoménu avantgardy.
Představení se uskutečnilo za přítomnosti dvou editorů sborníku – Wolfganga Müllera Funka a Very Faber a také autorky příspěvku o Československu, České republice a Slovensku Zuzany Říhové.
Na akci byla také naše spolupracovnice Jarmila Wankeová, která si k mikrofonu pozvala Wolfganga Müllera Funka.
Germanista Paul Reimann – rodák z Liberce
V další části magazínu se vydáváme do rozhlasového archivu, kde každý měsíc vybíráme zajímavou nebo kuriozní německojazyčnou nahrávku. Tentokrát si pustíme kousek z reportáže z roku 1966 ze shromáždění ke 45. výročí založení komunistické strany Československa v Liberci.
Na shromáždění byl také ředitel Ústavu dějin KSČ Paul Reimann. Zajímavá postava československých dějin. Narodil se 12. října 1902 v Brně, v německo-židovské rodině. Vystudoval germanistiku a filozofii v Lipsku, kde vstoupil do německé komunistické strany. Ve 20. letech se vrátil do Československa, kde vstoupil do československé komunistické strany a stal se šéfredaktorem časopisu Vorwärts v Liberci.
Později byl Paul Reimann jmenován do výkonného výboru Kominterny a pracoval jako vedoucí propagačního oddělení československé komunistické strany. Tehdy také napsal oficiální dějiny komunistické strany.
Ve 30. letech pomáhal Němcům, kteří prchali před nacistickým režimem. Za druhé světové války odešel do Londýna, kde pokračoval v politické práci a editoval exilový časopis Einheit. Před válkou byl opakovaně obviňován z pravicového oportunismu a do potíží se dostal i po válce, kdy opět pracoval ve stranickém propagačním oddělení.
Během procesu s Rudolfem Slánským byl označen za kosmopolitu a odvolán ze všech funkcí. Začal pak pracovat v Ústavu dějin KSČ, kde se vrátil ke svému původnímu oboru – germanistice.
Napsal studii Hlavní proudy německé literatury, která nejdříve vyšla v NDR a až v roce 1958 také v Československu. V roce 1963 se už jako ředitel ústavu spoluorganizoval Liblickou konferenci věnovanou Franzi Kafkovi. O dva roky později se podílel na další akci, která je symbolem politického tání: pražské konferenci o německé literatuře.
V roce 1968 Paul Reimann kritizoval invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a na protest vrátil lipské univerzitě svůj doktorát. Za to byl vyloučen z komunistické strany a vyhozen z Ústavu dějin KSČ. Jeho knihy byly staženy z knihoven.
O jeho smrti v roce 1976 československý režim vůbec neinformoval.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka