Pulsary a planety

Astronomové přirovnali tento jev k bájnému ptáku Fénixovi povstalému z popela, v tomto případě z popela zaniklých hvězd. Americká NASA oznámila, že zmíněný družicový teleskop objevil protoplanetární prstenec vesmírného prachu v blízkosti pulsaru, tedy malého, ale ohromně hmotného pozůstatku po vybuchlé hvězdě. Plyn a prach z disku by se tu nakonec mohl slepit dohromady a vytvořit planety.
Už před 13 lety objevil astronom Alex Wolszczan tři planety obíhající kolem jiného pulsaru, dvě z nich o velikosti naší Země. Nynější objev je vlastně kamínkem do mozaiky, který vědci dlouho hledali. Pozorovaná neutronová hvězda je rychle rotujícím rentgenovým pulsarem a nachází se v Mléčné dráze v souhvězdí Cassiopeia, ve vzdálenosti 13.000 světelných let od Země. Vědci se domnívají, že několik miliónů let tu existovala velká silně zářící hvězda, která před asi 100.000 lety explodovala a stala se supernovou.
Vědce udivuje, že by proces vzniku planet byl možný v tak krutém a nehostinném prostředí , jaké je v okolí neutronových hvězd a kde jsou shlukující se částice vystaveny mnoha druhům extrémně silného záření. Astronom Charles Beichmann dokonce uvedl, že jde o jedno z nejnehostinnějších míst v naší galaxii. Neutronové hvězdy mají neuvěřitelně velkou hustotu. Jediná čajová lžička jejich hmoty by prý vážila zhruba dvě miliardy tun.
Pokud se objev potvrdí, doplníme si o tento poznatek teorii vzniku planet, dosud se rodících jen z materiálu mladých hvězd. Zároveň by to znamenalo, že formování nových planet je daleko běžnější událostí, než se dosud předpokládalo.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.