První výsevy zeleniny do volné půdy

Milí zahradníci! Také už se těšíte na první sklizeň zeleniny? Jenže kdo chce jíst, musí nejdřív sít – a my si řekneme, jak na to: Půda musí být rozmrzlá a trochu prohřátá, ale ne přemokřená a těžká.

V březnu do volné půdy vyséváme mrkev, petržel nebo ředkvičky, podle teplot pak i rané odrůdy hrášku a špenátu.

Semínka ředkviček a špenátu nepatří hluboko do půdy, oproti tomu mrkev a petržel mají hlubší výsev rády.

Vyséváme rovnoměrně, pak lehce přihrneme zeminou a záhon můžeme zakrýt i netkanou textilií – semena tak lépe ochráníme před ranními mrazíky. Jakmile se oteplí, textilii odstraníme, aby rostliny měly dost světla.

A tady jsou některé tipy od zkušených zahradníků:

  • Jestli chceme sklízet postupně, ve vlnách, a ne jednorázově, musíme také postupně, ve vlnách, sít.
  • Půda sice nesmí být moc mokrá, ale pravidelné zalévání semínkům a později mladým rostlinkám svědčí (například semínka mrkve jsou na přeschnutí hodně citlivá).
  • Když rostlinky vzejdou, opatrně je přihnojíme kompostem.

Tak ať vám první výsevy dobře vyjdou, je to radost!

autor: Veronika Jaklová | zdroje: Česká zemědělská univerzita v Praze – „Pěstování zeleniny na zahradě“ , Ministerstvo zemědělství ČR – „Zahradničení a první výsevy jara“ , Společnost pro zahradní a krajinnou tvorbu – „Pěstování zeleniny od semínka“
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.