Sklizeň kořenové zeleniny

Milí pěstitelé, správně načasovaná sklizeň a dobré podmínky při skladování pomohou uchovat kořenovou zeleninu pevnou a chutnou po celou zimu.

Mrkev, petržel, celer nebo červenou řepu sklízíme za suchého počasí, nejlépe když půda není hodně mokrá. Kořeny opatrně vyryjeme vidlemi a vytáhneme ze země. Listy odstraníme a kořeny očistíme jen od větších zbytků zeminy. Před uskladněním necháme zeleninu dobře oschnout.

Sklizeň není dobré zbytečně odkládat až do silných mrazů. Mrkev a petržel sice krátkodobě snesou mírný mráz, při dlouhodobém promrznutí ale hrozí poškození kořenů.

Celer sklízíme před příchodem silnějších mrazů, protože jeho bulvy jsou na chlad citlivější.

Pro uskladnění vybíráme jen zdravé a nepoškozené kusy. Kořeny s oděrkami a prasklinami raději spotřebujeme jako první.

Menší množství pokrájené kořenové zeleniny se dá usušit, většinou ale kořenovou zeleninu ukládáme do chladu, tmy a dostatečně vlhkého prostředí. Vhodné je místo, kde teplota neklesá pod bod mrazu.

U mrkve, petržele a dalších kořenových zelenin můžeme pro skladování využít také bedýnky s mírně vlhkým pískem. Nezapomínáme přitom pravidelně kontrolovat, jestli se mezi uskladněnými kořeny neobjevuje hniloba.

autor: Veronika Jaklová | zdroje: Český zahrádkářský svaz – Sklizeň a skladování kořenové zeleniny , Mendelova univerzita v Brně – Zelenina: sklizeň a skladování , Výzkumný ústav rostlinné výroby – Skladování kořenové zeleniny , Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre – Skladovanie zeleniny
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.