Prudké ochlazení před 40 lety způsobilo energetickou krizi. Vzpomínáte na uhelné prázdniny v lednu 1979?

Před 40 lety ale došlo k tomu, že první stupeň neplatil. Pokles teplot byl tehdy tak prudký, že se dostal i do české knihy rekordů.

Zima nejdřív přišla do severní Evropy a Německa, lidé v Československu o ní slyšeli ze zpráv. V noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979 ji ale zažili také na vlastní kůži. Přes den totiž bylo 15 stupňů a v noci hluboko pod nulou.

Na pořádnou zimu cestou z oslav příchodu nového roku vzpomíná Pavla Štajgrová: „Dědovi by umrzly uši. Holkám jsme nesly takové papírové čepice, každé jinou. Tak si jednu dal na hlavu, aby si aspoň trochu schoval konec uší, aby mu nenamrzly,“ říká pro Radiožurnál.

Jak rychle se ochladilo, popisuje meteorolog František Šopko: „Za 24 hodin se nejvíce ochladilo ve Frenštátu pod Radhoštěm, kde teplota vzduchu klesla o 30,5 stupně Celsia.“

Zima pokračovala i v dalších dnech a navíc vydatně sněžilo, takže 7. ledna se začalo s vyhlašováním omezení pro průmysl a odběratele energií. To je právě to ohlášení o energetické situaci. Kvůli sněhu a mrazu se zastavila i těžba.

„Všechno zamrzlo a napadl hodně sníh. Pokud jde o povrchové doly, které byly důležité pro energetiku – na bázi hnědého uhlí to samozřejmě bylo –, dost těžko se daly vytěžit. Během jednoho měsíce vypadla, což vím přesně, skrývka v objemu 4,2 milionu metrů krychlových,“ vysvětluje Drahomír Jančík z ústavu sociálních a hospodářských dějin Univerzity Karlovy.

Navíc tehdy byla druhá ropná krize, takže energie celkově nebylo nazbyt. Ve školách se proto neučilo, odtud název uhelné prázdniny. A třeba v kulturních domech se nesmělo topit na víc než 16 stupňů.