Procházka oblohou (září)

Pás bohatých souhvězdí Mléčné dráhy začne pomalu ustupovat slabším souhvězdím, jako je Kozoroh, Vodnář a Ryby. Hvězdy letního trojúhelníku Deneb, Vega a Altair však stále zůstávají vysoko na západní polovině oblohy. Proti nim září vysoko na východní části Pegasův čtverec a mezi něj a severní nebeský pól se pomalu vklínila Cassiopeia, souhvězdí s výrazným dvojitým W. Nízko nad jihem najdeme jasnou hvězdu Fomalhaut, nad kterou se nachází souhvězdí Vodnáře. Napravo od Fomalhautu je zvířetníkové souhvězdí Kozoroh. Z objektů dalekého vesmíru stojí za zmínku proslulá mlhovina NGC 7000, kterou astronomové polidštili názvem, odvozeným z jejího tvaru. Nápadně totiž připomíná Severní Ameriku. Při výborné viditelnosti ji spatříme i v triedru, nachází se u hvězdy Deneb v souhvězdí Labutě.
Planety budou v září viditelné - s výjimkou Merkura. Mars je na obloze většinu noci kromě večera. Venuši, která 24. září dosáhne největší jasnosti, spatříme ráno, Jupiter naopak září na večerní obloze, zatímco Saturn je nízko na ranní obloze. Uran a Neptun jsou jako obvykle vidět po většinu noci, ovšem jen v silnějších dalekohledech.
Hned zkraje měsíce, konkrétně 4. září ve 4 hodiny ráno, se můžeme těšit na konjunkci Měsíce s hvězdou Aldebaran, který však bude poměrně daleko - asi 10 úhlových stupňů od měsíčního disku. To je ale z úkazů vše. Řada dalších měsíčních konjunkcí v průběhu září nastává ještě nebo už za bílého dne. Litovat můžeme i částečného zatmění Slunce 11. září, které není z našeho území viditelné. Na závěr tedy ještě měsíční fáze. 4. září je náš souputník v poslední čtvrti, jedenáctého je v novu a devatenáctého v první čtvrti. Úplněk pak nastane 26. září ve 22 hodin.
Hezkou podívanou!