Procházka oblohou (srpen)

Ten tvoří nejjasnější hvězdy tří souhvězdí - Vega z Lyry, Altair ze souhvězdí Orla a Deneb z Labutě. Máme je nyní kolem půlnoci vysoko nad jižním obzorem. Nedaleko Lyry je souhvězdí Herkula a pod ním Had s Hadonošem. Po setmění uvidíme tam, kde Mléčná dráha míří k jižnímu obzoru, souhvězdí Střelce. Typické dvojité W Cassiopey i Velký vůz pozná snad každý.
Když už jsem se zmínil o Mléčné dráze, tedy o naší mateřské galaxii, letní nebe je bezpochyby tou správnou dobou pro její pozorování. Rozprostírá se prakticky přes celou oblohu a prochází nadhlavníkem. Jako řada jiných galaxií, má i ta naše tvar zploštělého disku. Její střed je přibližně u jihozápadního obzoru v souhvězdí Střelce, kde nám už pohled běžným triedrem ukáže množství zajímavých seskupení, hvězdokup a mlhovin, které patří k nejhezčím objektům. Je to např. M 24 - hvězdný oblak viditelný i pouhým okem, nebo M 22, jedna z nejjasnějších a také nejbližších kulových hvězdokup na naší obloze. Dělí nás od ní asi 10 tisíc světelných let.
Planet si v srpnu moc neužijeme. Merkur, jak víme, je většinou špatně vidět, protože je blízko Slunci. Ale v druhé polovině srpna nastane jedna z výjimek - bude totiž v tzv. západní elongaci a můžeme jej spatřit ráno nad východoseverovýchodním obzorem ještě před východem Slunce. Nízká večerní výška poněkud zhoršuje pozorování Venuše, kterou najdeme nad západním obzorem. Načervenalý Mars vychází pozdě večer a je vidět po většinu noci. Jupiter je večer nízko nad západním obzorem. Jeho viditelnost se zhoršuje, vlivem záporné deklinace klesá stále víc k jihu a v září zmizí v paprscích Slunce. Saturn svítí za srpnových nocí nevysoko na ranní obloze. Postupně se ale přesouvá hlouběji do noci, takže na podzim už bude výraznější. Uran a Neptun jsou viditelné jen v silnějších dalekohledech.
Z úkazů se v srpnu můžeme těšit na tradiční Perseidy. Této atraktivní podívané, viditelné pouhým okem, dalo název souhvězdí Persea. Právě tam se totiž zdánlivě promítá zdroj jednoho z nejznámějších meteorických rojů. Maximum roje nastane 12. srpna večer, pozorovací podmínky ovšem budou letos průměrné. Svit Měsíce, který bude v první čtvrti, by neměl tolik rušit; na překážku bude spíš pozdní soumrak. Jinak lze za dobrých podmínek napočítat až stovku meteorů. Připomenu, že meteorické roje pocházejí z materiálu rozpadlých komet, v případě Perseid z komety Swift-Tuttle. Jejich aktivita se mění s každým průchodem mateřské komety.
A pro úplnost ještě měsíční fáze. 5.srpna je Měsíc v novu, tudíž neviditelný, 13. srpna pak v první čtvrti. V úplňku bude 19. srpna a v poslední čtvrti 26. srpna. Nov si Měsíc zopakuje 3. září.

Miroslav Zimmer

Vysíláno v Planetáriu 31/2005, 30. července - 3. srpna.