Procházka oblohou (říjen)

1. říjen 2006

Někomu se může zdát, že podzimní obloha není příliš zajímavá. Velký vůz klesl nízko k severnímu obzoru, v zenitu je na hvězdy chudá oblast mezi Cassiopeiou, Pegasem a Labutí. Najdeme tam však zajímavé hvězdokupy, mlhoviny i proměnné hvězdy.

Podzimní obloze dominuje Perseova skupina souhvězdí. Pod typickým čtvercem Pegasa a jasnými hvězdami z Andromedy najdeme Ryby a Vodnáře. Nízko nad jižním obzorem svítí Fomalhaut ze souhvězdí Jižní ryby. Na východ od něj spatříme dvě nevýrazná souhvězdí - Sochaře a Pec, jižně pak pěkné souhvězdí Jeřába. Východně od Vodnáře, pod jednou z Ryb, najdeme Velrybu se známou proměnnou hvězdou Mira. Nejvýše nad obzor vystupuje souhvězdí Perseus s Algolem a i pouhým okem viditelnou dvojitou otevřenou hvězdokupou "chí" a "h" Persea. Její krása vynikne, použijete-li k jejímu pozorování dalekohled s menším zvětšením a širokoúhlým okulárem. Obě hvězdokupy jsou od nás vzdálené přes 11 miliónů, resp. 6 miliónů světelných let.
V září jsme si stěžovali na špatnou viditelnost planet. V říjnu se situace ještě zhorší. Merkur, Venuše a Mars jsou totiž nepozorovatelné, čest zachraňují Jupiter, který je viditelný večer velmi nízko nad jihozápadním obzorem, a další obr Saturn, který je na obloze v druhé polovině noci. Viditelné zůstávají i Uran a Neptun, ovšem jen v silnějších dalekohledech.
Pojďme k úkazům, kterých je v říjnu pramálo. Spokojit se musíme s konjunkcí Měsíce s hvězdou Aldebaran 11. října ve tři hodiny ráno a s hvězdou Regulus 17. října dokonce v šest ráno. Dvaadvacátého v noci by měl nastat vrchol třídenního maxima meteorického roje Orionid s frekvencí kolem 25 meteorů za hodinu. Tento roj pochází z proslulé Halleyovy komety.
A na závěr tradičně měsíční fáze. Sedmého úplněk, čtrnáctého poslední čtvrť, dvaadvacátého nov a 29. října první čtvrť. Hezkou podívanou!

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio