Procházka oblohou

1. leden 2005

Pohled na lednovou oblohu (vysíláno v Planetáriu 1/2005, 2. - 5. ledna)

Noční obloze už začátkem ledna naplno dominují zimní souhvězdí,jako jsou Orion, Blíženci, Býk, Malý i Velký pes. Najdeme je na jižní straně, jak se postupně během noci přesunují k západu. O Orionu jsme si už minule řekli, že je jedním z nejhezčích souhvězdí na obloze. V jeho středu, těsně pod Orionovým pásem je velká plynná mlhovina M 42, viditelná pouhým okem. Obsahuje hmotu, která se rovná přibližně třem stům slunečních hmot. Tato mlhovina zřejmě těsně souvisí se vznikem asociace (tedy seskupení několika desítek až stovek hvězd stejného stáří) v Orionu. Vlevo od tohoto souhvězdí je další seskupení - Velký pes, s vůbec nejjasnější hvězdou oblohy Síriem. "Psí hvězda" je třiadvacetkrát svítivější než naše Slunce; přitom je jen dvakrát větší než naše mateřská hvězda. Přímo nad hlavou v zenitu najdeme souhvězdí Vozky s nejjasnější hvězdou Capellou. Dále k východu je vidět velmi jasná hvězda Regulus v souhvězdí Lva, jehož je nejjasnějším objektem. Pod nimi najdeme Hydru, ne příliš výrazné, ale zato nejdelší souhvězdí naší oblohy.
Planety na tom v tomto období nejsou s viditelností nejlépe. Čest zachraňují ty největší - Jupiter jasně září v druhé polovině noci v souhvězdí Panny a Saturn po celou noc v souhvězdí Blíženců. Ostatní planety se ztrácejí v ranní záři nízko nad obzorem a mizí ve slunečních paprscích. Také na úkazy je leden velmi chudý. A tak si můžeme připomenout pouze měsíční fáze. 10. ledna je Měsíc v novu a tudíž neviditelný. O týden později, 17. ledna, se ocitne v první čtvrti, aby do úplňku dorostl 25. ledna. V poslední čtvrti jej spatříme 2. února.
Přejeme vám co nejvíce jasných dnů i nocí.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Procházka oblohou se obvykle vysílá v rámci každého prvního Planetária v měsíci.

Na titulní stránku.

Spustit audio