Proč je v zimě zima?

Dráha Země kolem Slunce má tvar trochu protáhlé elipsy s mateřskou hvězdou v ohnisku. Z toho vyplývá, že během oběhu, který jak známo trvá 365 dní, se naše planeta ocitá jednou nejblíž Slunci, v tzv. přísluní, a jednou nejdál, tedy v odsluní. Průměrná vzdálenost Země od Slunce je 150 milionů kilometrů, rozdíl mezi přísluním a odsluním je přibližně pět milionů kilometrů. Vědci spočítali, že tento rozdíl může teploty na Zemi změnit nanejvýš o 4 - 5 stupňů. Víme ovšem, že teploty v průběhu roku kolísají mnohem víc. Zajímavé také je, že ono přísluní nastává začátkem ledna; naopak odsluní, kdy jsme od Slunce nejdál, počátkem července. To, že je v zimě zima a v létě teplo tedy nesouvisí s výstřednou dráhou naší Země a její vzdáleností od Slunce. Souvisí to s jinou „anomálií“.

Čtěte také

Víme, že rotační osa Země není kolmá k rovině, ve které naše planeta obíhá kolem Slunce. Svírá s ní úhel přibližně 67°, přičemž v prostoru nemění svou orientaci. Znamená to, že v určitém úseku dráhy Země bude ke Slunci více nakloněna severní polokoule, v jiném úseku zase jižní polokoule. V oblastech od obratníků k pólům se výrazně mění zdánlivá dráha Slunce na obloze a tudíž i doba, po kterou na ní září. To, že tato skutečnost bezprostředně souvisí se zahříváním a teplotou zemského povrchu, netřeba zdůrazňovat.

Planeta Země a Měsíc |foto: NASA

Možná vás v té souvislosti napadne, proč se v průběhu věků teplotní poměry na zeměkouli tolik měnily? Třeba během čtyř hlavních ledových dob, které se za poslední milión let vystřídaly na severní polokouli. Faktorů, které ovlivňují klima naší planety a kolísání teplot je ve hře mnohem víc; tím hlavním však nepochybně je množství dopadající i odražené sluneční energie. Stačí pak třeba srážka s asteroidem nebo série mohutných sopečných výbuchů, které uvolní obrovské množství popela do ovzduší a dojde k dlouhodobému ovlivnění doby a intenzity slunečního svitu a tím i teplotních poměrů. Ale to už by bylo trochu jiné povídání.