Přijeli jsme k vám 17. září 2011 – Lubenec

Do Karlových Varů je to z Lubence čtyřicet kilometrů, do Plzně šedesát kilometrů a i do středních Čech a do Prahy to mají blíž, než do Ústí nad Labem. Lubenecký starosta Bohumil Peterka, když se před lety hovořilo o vzniku krajů, mi řekl: „Nabízí se, abychom usilovali o přechod do Karlovarského kraje. Ale je to jedno. Ať budeme v jakémkoli kraji, budeme vždy na konci.“

Na konci tedy jsou, ale to neznamená, že by zde lišky dávaly dobrou noc. Spousty šikovných lidí naopak dokazují, že ani tak nezáleží na tom, kde žijete, ale zda to tam máte rádi. A tohle asi v Lubenci funguje.

A kam vás pozveme? V těsné blízkosti Lubence leží osada Libyně, kde se partě nadšenců podařilo opravit rozhledu Vochlice. Vystoupali jsme na ni, abychom se rozhlédli po Lubenecku a zjistili, jak to tam dnes vypadá.

Jak to tam vypadalo v minulosti, to nám prozradila sběratelka starých pohlednic Zdena Doležalová. Lubomír Můr, který vede lubenecké modeláře, nám pověděl, jak se jim žije. Hranice Lubence, hranice kraje a už i hranice republiky prorazila výtvarnice Jitka Kantová, jejíž vitráže učarovaly mnoha lidem. Vypravili jsme se za ní do její lubenecké dílny. A její manžel Richard Kanta nás v závěru pořadu odvezl pro změnu … opět do Libyně. Na turistických mapách lze u této obce objevit nápis „zřícenina kostela“. Richard Kanta a jeho přátelé se rozhodli ze zříceniny udělat opět kostel.