Příběhy z kalendáře - pomník T. G. Masaryka ve Sloupu v Čechách

16. květen 2011
Příběhy z kalendáře

Dnes se v příbězích z kalendáře podíváme do Sloupu v Čechách. Městečko nedaleko České Lípy proslulo zejména svým skalním hradem a také legendou o poustevníkovi, který na pískovcovém skalním ostrově prý v 17. století žil. Má zde dokonce i sochu v životní velikosti. My vám ale dnes nabídneme jiný příběh. Příběh jiného pomníku - jiné doby .

16. květena roku 1948 v parčíku před kostelem odhalili pomník Tomáši Garigue Masarykovi, prvnímu československému prezidentovi. A byl to také zřejmě na dlouhých čtyřicet let jeho asi poslední nově odhalený pomník . Iniciátorem jeho zřízení byl sloupský osvětový pracovník, básník Jiří Lisý.

Zajímavé je ,že na zřízení pomníku tehdy přispěli i místní komunisté, prý v rámci kampaně za udržení názorové rozmanitosti. Možná vás překvapilo i to „pozdní“ květnové datum odhalení. Ano, bylo to opravdu téměř tři měsíce po „vítězném“ únoru. A pomník byl vytvořen v době počínající politické perzekuce nepřátel lidově demokratického zřízení.

Hesla "kdo nejde s námi jde proti nám" brzy zvítězila a politická i názorová pluralita vzala s počínajícími budovatelskými léty za své. A s ní i pomník TGM, ten na svém místě skutečně dlouho nezůstal. Pískovcová busta prezidenta osvoboditele. vytesaná kameníkem J. Vítem, zanedlouho zmizela neznámo kam. Vypráví se dokonce, že ji prý jedné noci státem pověření vandalové strhli a hodili do žumpy.

Jak vyhasínaly prvorepublikové ideály, stávala se i značka TGM čím dál tím víc nežádoucí. Masarykovy busty a obrazy vystřídaly motivy jiné, lidové a průmyslové. Místa monumentů prvorepublikových státníků zaujali v lepším případě rudoarmějci, v tom horším Klementové Gotvaldové a různá zpodobení Stalina. Ta největší Stalinova socha vyrostla za vydatného materiálového přispění liberecké žuly v polovině 50 let i v Praze na Strahově, aby byla o pár let později bez okázalých projevů po revizi kultu osobnosti narychlo opět odstraněna.

A sloupský pomník? V roce 1968 v čase pražského jara začaly sílit hlasy po znovuobnovení Masarykovy busty .Než se tak mohlo stát, přijely ruské tanky a rozhořčení čeští obyvatelé pro změnu vzali útokem sochy rudoarmějců. I pomníky tedy mohou vyprávět, nejen o poustevnících žijících na skalním ostrohu, ale i příběhy současné, o neklidném 20. století.

autor: David Hamr
Spustit audio