Příběhy z kalendáře - Josef Jedlička
Narodil se v roce 1927 v Praze a po maturitě šel studovat filozofii na Univerzitu Karlovu. Roku 1948 ho ze školy vyhodili poté, co profesorům vysvětlil, že z filozofického hlediska komunisté zradili své vlastní revoluční ideály. Řeč je o zcela výjimečné postavě poválečné české literatury Josefu Jedličkovi.
Od roku 1953 žil Jedlička v Litvínově a pracoval jako dělník, učitel, vychovatel, etnograf, později občas spolupracoval s televizí, rozhlasem a literárními časopisy. Jen málokdo tušil, že po nocích také píše. V roce 1957 dokončil své první dílo, které ale mohlo vyjít až o deset let později. V přiloženém audiozáznamu vzpomíná druhá Jedličkova manželka Viola Fischerová.
Poté, co pokus o politické oživení v roce 1968 rozdrtily sovětské tanky, neváhal Jedlička ani minutu. Blížila se mu čtyřicítka a tušil, že v této zemi nebude možné svobodně psát. Sbalil se a vyrazil na západ. Už koncem prosince 1968 se stal zaměstnancem Rádia Svobodná Evropa, ve kterém napsal hodiny kulturních pořadů i každodenní publicistiky. Vše s mimořádnou filozofickou erudovaností. Většina jeho prací vyšla u nás až posmrtně. Koncem 80. let už Jedlička trpěl vážnou poruchou dýchání. Do Československa přijel jen pár dní po listopadu 1989. Zemřel 5. prosince 1990.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka