Příběhy z kalendáře - Jarmila Glazarová
V Malé Skále u Turnova prožila část svých dětských let česká spisovatelka a novinářka Jarmila Glazarová. Narodila se tam 7. září v roce 1901 do rodiny správce velkostatku.
Po osmi letech odešel otec ze zdravotních důvodů do penze a rodina se stěhovala do Prahy. Tam roku 1916 zemřela matka a po přestěhování do Hořic v dalším roce i otec. Obě sestry Glazarovy na čas našly útočiště v internátní hospodářské škole ve slezských Klímkovicích. Ani šťastné manželství s o 29 let starším lékařem netrvalo dlouho, po dvanácti letech Jarmila ovdověla a vrátila se k sestře do Prahy, kde načas pracovala jako telefonistka a písařka.
Už její prvotina Roky v kruhu byla úspěšná. Právě ve Slezsku a později i na Valašsku sbírala materiál pro svou literární práci. Po skončení 2.světové války působila jako kulturní atašé na našem velvyslanectví v Moskvě. Po návratu se věnovala hlavně publicistické činnosti, hodně cestovala a své dojmy a zážitky ztvárňovala v cestopisech a reportážích. Krátce také byla poslankyní Národního shromáždění. Dnes bychom řekli, že „velmi kontroverzní" byl postoj Jarmily Glazarové k tehdejší státní politice. V letech zinscenovaných soudních procesů na přelomu 40. a 50. let se podílela na kampaních, mj. podporovala trest smrti pro Miladu Horákovou. V roce 1968 na schůzi vedení Svazu československých spisovatelů ve svém projevu vyjádřila lítost nad svou angažovaností v době procesů. Na začátku 70. let podepsala petici ve prospěch politických vězňů. Podpis ale odvolala kvůli tomu, že petici podepsaly i známé osobnosti opozice. Knihy jako Advent či Vlčí jáma ale nadále patří mezi klasiku české literatury, obě novely si v 50. letech filmaři vybrali jako předlohy pro úspěšné filmy. Především film Jiřího Weisse Vlčí jáma z roku 1957 s Jiřinou Šejbalovou a mladičkou Janou Brejchovou v hlavních rolích měl u diváků velký úspěch. Za svou aktivitu byla Jarmila Glazarová oceněna - v roce 1956 dostala Československou cenu míru a o tři roky později byla jmenována národní umělkyní. Zemřela 20.února 1977 v Praze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.