Příběhy z kalendáře - Jablonecká přehrada

Když byla ovšem roku 1901 zahájena jednání o zahájení její stavby, mšenští důrazně protestovali. Na svolaných schůzích se sepisovaly různé petice, běžela řada sporů i za účasti advokátů, protestující se odvolávali na nejvyšší místa. Že vám to něco připomíná?

Ano, mšenští si, jak se zdá, příliš nezadali s dnešními občanskými aktivisty. A proč si o díle nedávno zmiňovaného přehradního architekta profesora Otta Intzeho z Cách, přehradě ve Mšeně, také budeme dnes povídat my, na Českém rozhlase Sever?

Přesně před sto a jedním rokem bylo Vodnímu družstvu, realizujícímu vodní dílo, doručeno rozhodnutí o povolení užívat stavbu. V noci ze 14. na 15. ledna 1910 také došlo k proražení tzv. loučenské štoly. Byla to štola přivádějící vodu z nedaleké obce Loučné. Do přehrady ústí štoly dvě, zmiňovaná loučenská a tzv. pasecká, přivádějící vodu z Jabloneckých Pasek. Hlavní funkcí obou štol byla a je regulace povodňových toků a tedy i ochrana nevětších měst nad Nisou, Jablonce a Liberce, před velkou vodou.

Ražba štol byla nesmírně tvrdou prací. Vrtalo se z obou stran, z jedné strojně, za pomoci elektrokompresoru a z druhé ručně, dvojicí dělníků pracujících s kovovým vrtákem a kladivy. Do ražené štoly se současně vešly jen dvě dvojice. Kompresorové vrtání zase vytvářelo nesnesitelný hluk. Byla to pomalá a nebezpečná práce. Ručně dělníci urazili maximálně tři čtvrtě metru za den… Strojově se postupovalo rychleji, ale ne o moc, o dva metry denně.

A jaký tedy přesně byl ražební postup? Když byla čelní stěna štoly poseta vyvrtanými otvory, byly do nich opatrně vloženy nálože s dynamitem. Různě načasované detonace vylámaly kámen, ten byl potom ručně odklízen. Občas byly explozemi dynamitu obnaženy vodní prameny, jindy na hlavy dělníků padaly uvolněné balvany. Minéři, jak se těm, kteří štolu razili, říká, museli být ostřílení a zkušení profesionálové, šlo o velmi obtížný úkol. O to větší radost pak prožívali minéři ve chvíli, kdy se podařilo spojit loučenské štoly a došlo k setkání obou ražebních part. Byl to velký okamžik.

Proražení loučenské štoly se stalo vyvrcholením stavebních prací vodního díla. Ilustruje jej i dobová fotografie v monografii věnované jablonecké přehradě s názvem Přehrada v klínu hor. Stojí za přečtení.