Příběhy z kalendáře - Dr. Anton Randa
Jablonec nad Nisou má dvě gymnázia. Jedno nese název ulice, kde sídlí, u Balvanu. Možná odkazuje k tíze vědomostí nabytých ve zdejším vzdělávacím ústavu. Druhé jablonecké gymnázium připomíná jméno místního rodáka a lékaře, filantropa a sběratele Dr. Antona Randy; zemřel 14. února roku 1918 v Jablonci.
Konec impéria Petschků nebyl veselý. Byli to židé a netajili se odporem k nacismu. V létě 1938 proto emigrovali a z Čech odvezli 600 milionů předválečných korun - což byla asi jen desetina jejich majetku. Ignác Petschek se už toho naštěstí nedožil - zemřel před 77 lety, 15. února 1934 v Ústí nad Labem.
Když už mluvíme o gymnaziálním vzdělání, budoucí úspěšný lékař, sběratel umění a filantrop jej absolvoval (překvapivě) v sousedním Liberci. Město Jablonec má však na svého Antona Randu plné právo. Doktor Randa zde vykonával po celý život lékařskou praxi a pro své město a jeho obyvatele toho udělal opravdu mnoho. Mimo jiné se svojí poslední vůlí a bohatým soukromým knižním fondem přičinil o vybudování zdejší městské knihovny.
Díky ideálům, které doktor Randa uváděl v život, se stal váženou osobností. Jako lékař si získal pověst filantropa, který léčil i nemajetné, jimž prý také často odpouštěl platby za léčbu a dokonce jim i finančně pomáhal. Anton Randa se narodil 14. října roku 1864 v Domažlicích. Už v dětství se přestěhoval s rodiči do Liberce, kde, jak jsme zmínili, navštěvoval gymnázium. Poté, co vystudoval medicínu ve Vídni, se v roce 1895 se přestěhoval do Jablonce a otevřel si zde soukromou lékařskou praxi, tu v Jablonci vykonával až do konce života. Roku 1915 ho povolali na frontu.
Z bojišť 1. světové války se sice vrátil, ale konce války už se nedožil. Zemřel náhle na zástavu srdce 14. února 1918 ve svém jabloneckém bytě v pouhých čtyřiapadesát letech.
Na Dr. Randu, oblíbeného jabloneckého lékaře, vzpomínali mnozí jako na štědrého a ušlechtilého člověka se silným sociálním cítěním. My si jej však také můžeme připomenout i pro jeho umělecký odkaz, který po sobě zanechal. Dr. Randa byl totiž vášnivým sběratelem výtvarného umění se zájmem především o starou grafiku. V jeho sbírce nechyběla díla takových umělců jako Albrecht Dürer nebo Václav Hollar, z holandských mistrů vlastnil i menší díla Rembrandtova nebo šperkařské kousky z proslulé dílny Wiener Werkstätte.
V roce 1915 sepsal poslední vůli, v níž nejcennější část sbírek odkázal tehdejšímu uměleckoprůmyslovému muzeu v Liberci. Šlo o grafickou sbírku děl německých, holandských, anglických, italských a francouzských autorů 15. až 20. století a topografické ilustrace, především městské veduty. Celkem na šest tisíc tisků. Jsou předmětem pravidelných výstav, odkaz Dr Randy připomíná i busta před jabloneckým gymnáziem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka