Příběhy z kalendáře - Chraberecký Chlum

Jen pamětníci vědí, že tento vrch měl i svého menšího bratra stejného tvaru. Stál u obce Chraberce, jmenoval se Chraberecký Chlum, ale lidé v okolí mu neřekli jinak, než Malý Oblík. Čedič se tam začal těžit už v letech druhé světové války. Plány na rozsáhlou těžbu se ale podařilo realizovat až po roce 1945; a to přesto, že v poněkud svobodnějším ovzduší se už tehdy ozvaly hlasy proti. Patřil k nim například i známý filozof Bohuslav Brouk.

Vše marno. Před pětašedesáti lety, 14. března 1946 ve 13 hodin uložili vojáci do kopce 900 kilogramů trhavin a podstatnou část kopce odpálili. Proti nesmyslnému činu se postavila i sama příroda - tehdy rychle tál sníh a v kamenolomu se uvolnilo pár kamenů, které popadaly a na několika místech poškodily kabely k výbušninám. Vše bylo do hodiny opraveno a mohutný výbuch, na který se přišli podívat lidé ze širokého okolí, uvolnili najednou 140 tisíc kubíků čediče. Podle svědků se tehdy otřásla země ve vzdálenosti několika kilometrů a na mnoha místech popraskaly domy. Od té doby se těží dál.

Dnes už Chraberecký Chlum neexistuje a lom na čedič se zavrtává stále víc pod úroveň terénu. Devastace přírody má u nás zkrátka dlouhou tradici. Tak se ještě vraťme do onoho roku 1946 a připomeňme si, co o likvidaci Chrabereckého Chlumu napsal filozof Bohuslav Brouk: „Pohoršuje-li nás, pokus vyhodit do povětří malebný Chraberecký Chlum na Lounsku, vandalství, naivně anoncované a velebené veškerým denním tiskem, nelze v tom spatřovat nějaké oplakávání památek. Ke srovnání kopců se zemí není možno mlčky přihlížet, ježto právě tak jako chce člověk sídlit v příjemném bytě, tak chce i žít v příjemné, náležitě obyvatelné krajině. Brojíce proti pustošení přírody, proti bezohlednému porušování zemského reliéfu, želíme tedy celkem nesmyslného znešvařování krajiny, jímž se její obyvatelnost značně snižuje."