Prachovské skály: Poklad v jeskyni

20. květen 2006

Mezi nejtajemnější místa se tradičně počítají jeskyně a skalní úkryty. Mívají bohatou minulost a archeologové v nich prožívají hotové žně. Nacházejí staré kosti, kamenné nástroje, střepy, někdy i celé nádoby, tu a tam i něco vzácnějšího. Opravdové poklady jen zřídka.

Jedno takové místo, kde kdysi býval poklad, můžete navštívit v Českém ráji, v Prachovských skalách. Vydáte-li se z Prachova na Pařezskou Lhotu k rozcestí u hotelu Skalní město a odtamtud k Turistické chatě, najdete po necelém půl kilometru v údolí Přední Točenice po pravé straně nad asfaltkou ve skále malou jeskyňku. Není a nikdy nebyla příliš útulná, přesto však (vedle několika běžných střepů) skrývala samé unikáty. Archeologové v ní ve 40. letech minulého století našli například kompletní ruční mlýnek na obilí a také dva kamenné žernovy, umístěné v pravoúhlém, ručně tesaném výklenku. Nejvzácnějším nálezem byla hliněná nádoba se stříbrnými denáry knížete Vratislava II., raženými někdy v letech 1061 až 1085. Určitě jich bylo 16, možná i o něco víc, v tom se informace různí. Kde se v jeskyňce vzaly? A proč právě v neobvyklé kombinaci s žernovy a mlýnkem?
Podle archeologa Rudolfa Turka mohla být jeskyňka obydlím rodiny strážce středověkého valu, který kdysi přehrazoval údolí Přední Točenice. Jak ovšem namítá jiný archeolog, Jiří Waldhauser, tomuto vysvětlení odporuje hned několik skutečností. Na místě se například nenašly žádné odpadky. Rodina strážce valu by také pravděpodobně k ničemu nepotřebovala ruční mlýnek, nehledě k tomu, že jeskyňka byla i na středověké poměry prakticky neobyvatelná. A hlavní argument - podobná rodina by stěží disponovala tolika stříbrňáky. Waldhauser nabízí jinou hypotézu. Jak vyplývá ze zpráv kronikáře Kosmy, na sklonku 11. století se v českých zemích stále dodržovaly mnohé pohanské zvyky, včetně různých obřadů, při nichž byly přinášeny oběti a dary "zlým duchům" - u studánek, na polích i v lesích. Proč by nemohli vesničané v lese u Prachovských skal obětovat duchům hrnec se stříbrňáky a nový mlýnek na obilí? Potíž je v tom, že nikdo nedokáže, zda to tak doopravdy bylo. K mání je navíc ještě třetí, možná nejpravděpodobnější hypotéza. Žernovy, mlýnek i peníze si mohl v těžkých časech do jeskyňky uschovat někdo z místních obyvatel s tím, že se pro ně v budoucnu zase vrátí. To se však nestalo a poklad z jeskyňky v údolí Přední Točenice objevili až archeologové. Umí ho však jen popsat, v jeho interpretací se rozcházejí.
Třeba budete mít vy nějaký lepší nápad!

Frederik Velinský

Pramen:
Jiří Waldhauser: Český ráj očima archeologie. 300 tajemných míst a jejich příběhy. Knihy 555, Liberec 2006, s. 67-68.

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.