Poškození ledvin nemusíme poznat hned, varuje odborník

Ledviny patří k důležitým orgánům našeho těla. Mimo jiné odbourávají škodlivé látky, které nepatří do našeho organismu, hlídají krevní tlak apod. Pokud se o ně ale nebudeme dobře starat a pečovat o ně, může to mít fatální následky a můžeme skončit na dialýze, varuje MUDr. Jiří Vlasák, primář dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Sokolově.

Hlavním úkolem ledvin je udržovat vnitřní prostředí v našem organismu – k tomu patří například regulace krevního tlaku, vylučování látek, které nepotřebujeme, odbourávání škodlivin a střádání látek, které potřebujeme.

Myslet na své ledviny znamená, že si musíme uvědomit, že nemusíme zjistit nějaké onemocnění nebo poškození orgánu v jeho počátku. Ledviny jsou párový orgán, a pokud fungují dobře, tělo je nevyužívá na 100 %. Poškození ledvin se pozná až při kontrole u lékaře ze vzorku moči a krve.

Všeho moc škodí

Pro ledviny je dobré, když dodržujeme pravidelný pitný režim, a to především, pokud pijeme čistou vodu. „Potřeba tekutin a péče o ledviny a jejich hydrataci s věkem stoupá,“ říká primář Vlasák z dialyzačního centra. Neměli bychom ale pitný režim omezovat ani z jednoho extrému.

Kde je tedy ta správná míra?

Měli bychom pít střídmě – tak, jak si tělo říká. „Pokud máme zvýšenou fyzickou aktivitu, je logické, že budeme potřebovat víc tekutin, než když ležíme na gauči a koukáme na televizi.“

Pokud má člověk zdravé ledviny, vydrží třeba celý den bez tekutin. Když jsou ale ledviny nemocné, musí pacient pít pravidelně, hlídat si bilanci tekutin i tělesnou váhu. Žádná ryska s údajem, kolik by toho člověk měl za den vypít, není.

Rizikovější skupinou, která trpí onemocněním, jsou starší lidé a lidé s cukrovkou. Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru s Jiřím Vlasákem a dozvíte se víc…

autor: Kateřina Klabzubová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.