Počítačový technik Luděk Šťastný žije spokojeným životem v indiánském teepee

„Tuto bederní roušku jsem si ušil sám, což je paráda, i když šít jsem se musel naučit - přece jenom to není můj obor, ale musím říct, že se to vyplatí,“ pochvaluje si 36letý Luděk, který na svou bederní roušku nedá dopustit a podle jeho slov mu dobře slouží od jara až do podzimu.

A jak jde dohromady jeho profese počítačového technika se skromným životem v teepee? Na to má sympatický dlouhovlasý indián z Provodína jasnou odpověď: „Ozve se zákazník, že chce upravit webovou stránku, nebo administrovat server, já si sem vezmu svůj notebook nebo minipočítač, zapálím oheň, něco si uvařím, a ten server mu spravím takhle na dálku. Během práce musím přiložit dřevo do ohně, otočit rožeň, nebo se podívat ven, co dělají koníci.“

Pokud si někdo myslí, že Luděk Šťastný žije životem osamělého vlka, je na omylu. Se svou ženou, která učí v místní škole, má dvě děti, kterým mohou spolužáci jenom závidět jejich dobrodružný život, který se svým tátou zažívají.

V chladnějším období všichni přespávají v rodinném domku, který je blízko indiánského teepee. A dá se vůbec v zimě přespávat pod plachtou? Odpověď je jasná: „Dá se to, ale samozřejmě nejde to hned, musíte si zvykat. Tím, jak nosím od jara do podzimu bederní roušku, tak jsem otužilý člověk. Samozřejmě v zimě už obléknu indiánské legíny,“ dodává Luděk Šťastný.

V teepee sám vaří výborná indiánská jídla v podobě polévky, placek nebo bramboráků. Na těchto dobrotách pochutná celá rodina - zejména prý jeho manželka, která si pochvaluje, že nemusí vařit.