Planeta u dvojhvězdy Kepler-1647 a pravěké máslo z močálu

V české přírodě stále přibývá vlků. Na Broumovsku ve východních Čechách našli první vlčí stopu v roce 2013, první svědectví očitých svědků pocházejí z loňského podzimu. Vlci se tam už také prošli před fotopastí – severně od Teplic nad Metují a u Zdoňova. Občas se najdou zbytky kořisti, vlčí trus a množí se případy napadených ovcí. Někteří svědkové mluví až o šesti zvířatech. Podle zoologů se proto nedá vyloučit, že se na Broumovsku usadila celá vlčí smečka.

Mezinárodní vědecká skupina doporučila jména pro čtyři nové prvky periodické tabulky. Prvek 115 se má jmenovat podle ruské metropole moskovium, sto sedmnáctka bude zřejmě tennessin, podle amerického státu Tennessee. Prvek 118 má být na počest ruského jaderného fyzika Jurije Oganesjana nazván oganesson a sto třináctka by měla být nihonium – Nihon je v japonštině jedním z označení Japonska. Názvy může do 8. listopadu připomínkovat veřejnost.

Při podrobném vyhodnocení satelitních snímků z oblasti starobylého skalního města Petra v Jordánsku se podařilo objevit velkou dlážděnou plošinu, která snad sloužila k obřadním účelům. Dnes je pokrytá pískem, ale fotografie s vysokým rozlišením, pořízené i bezpilotními letadly, odhalily při jedné její straně pozůstatky sloupořadí a také gigantické schodiště, které na plošinu vedlo. Vědci soudí, že plošina byla zbudována asi v polovině 2. století před Kristem. Přečtěte si článek na webu Archaeology.

Skalní město Petra v Jordánsku|foto: licence Public Domain, volné dílo, Berthold Werner

V hrabství Meath na severovýchodě Irska našli při těžbě rašeliny desetikilovou hroudu dva tisíce let starého másla. Močály tehdy sloužily jako chladničky a máslo se v nich uchovávalo zabalené ve zvířecí kůži nebo dřevěné schránce. Protože nejnovější nález jakýkoliv obal postrádá, šlo patrně o rituální obětinu. Máslo má drobivou konzistenci a výraznou sýrovou vůni. Podle expertů by mělo být teoreticky stále ještě jedlé, ale ochutnat se ho neodvážili.

Odborníci z NASA a univerzity v San Diegu oznámili, že se jim na základě analýzy dat z dalekohledu Kepler podařilo potvrdit existenci exoplanety, která obíhá kolem dvojhvězdy Kepler-1647 v souhvězdí Labutě, 3700 světelných let od nás. Jedná se o plynného obra o velikosti Jupiteru s oběžnou periodou 1107 dní. To je zatím nejdelší oběžná doba u planet, objevených tranzitní metodou – tedy díky jejich přechodu přes kotouč mateřské hvězdy. K 18. červnu 2016 bylo už známo 3437 potvrzených exoplanet, vzdálených těles, obíhajících jiné hvězdy, než je naše Slunce. Další novinky sledujte na Encyklopedii extrasolárních planet.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 25/2016, 18. června.