Pavlína Jíšová - muzikantka a zpěvačka
V pondělí 11. dubna byla hostem v našem studiu muzikantka a zpěvačka Pavlína Jíšová. Povídali jsme si s ní o psaní textů a také o jejím novém CD s názvem "To si piš".
Pohodu u poslechu Vám přeje Český rozhlas Sever!
Níže naleznete také přepis celého rozhovoru...
Slávka Brádlová, moderátorka: Český rozhlas Sever zve zajímavé hosty a dnes skutečně neděláme výjimku, protože na proti mně u mikrofonu sedí Pavlína Jíšová, velké jméno českého folku. A samozřejmě má to svůj hodně dobrý důvod, protože Pavlína se skupinou a přátelé, Pavlína Jíšová a přátelé, vydala album, jmenuje se To si piš, což mně přišlo nezvykle kategorické. No, dozvíme se, proč takový název. V každém případě vítám, hezký den, ahoj.
Pavlína Jíšová: Ahoj, Slávko, já děkuju za pozvání. Vítám u přijímačů všechny posluchače Rádia Sever a samozřejmě se budu trošku chlubit, protože mám velikou radost z osmého alba, které se jmenuje To si piš. Jak říkala jedna moderátorka u nás na jihu v Českém rozhlase, že to je komunikativní název. A aniž bych věděla, tak zjišťuju, že spousta lidí, když si běžně povídá v hovorové řeči a něco chce potvrdit, tak řekne: to si piš, to si pište, takže to funguje. A vzniklo to čistě náhodou, že jsem v té písni To si piš měla verš malá šedá myš a to si piš a prostě to tak vzniklo náhodou.
Slávka Brádlová, moderátorka: Samozřejmě že o tom novém albu si řekneme ještě víc, ale já se musím taky tak malinko pochlubit, jak Pavlína ocenila naše propagační předměty při vkročení do budovy, protože máme kulaté samolepky, samozřejmě s logem Českého rozhlasu Sever a s nápisem sem - tam, nalepíme na dveře skleněné z obou stran a víme, kudy ven. No, a Pavlína se začala strašně smát, protože jí to cosi připomnělo, tak budeme vzpomínat?
Pavlína Jíšová: No, určitě budeme vzpomínat, protože moje první kapela bluegrassová se jmenovala SEM TAM a mě to strašně nadchlo. Muzikanti, když vozí ty svoje nástroje v těch futrálech, tak si na futrály lepí různé samolepky a já se přiznám, že tyhle samolepky tam hned dám a navíc ta kapela SEM TAM obnovila svou činnost v podobné sestavě, v jaké natočila své první album, které už je možná venku víc jak 15, zcela určitě, na tom albu já mám i jednu autorskou píseň, a tak se těším, až potkám kolegy z této kapely, že jim také samolepky dám, aby si je nalepili i na své nástroje.
Slávka Brádlová, moderátorka: Mimochodem když už jsme teď u toho vzpomínání, cédéčko nebo album To si piš je, tuším, osmé v řadě.
Pavlína Jíšová: Ano.
Slávka Brádlová, moderátorka: Osmé v řadě, ale jinde jsem se dočetla, že ses podílela na 60 albech, tak předpokládám, že buď jako zpěvačka nebo instrumentalistka nebo autorka a je to pravdivé číslo?
Pavlína Jíšová: Je to pravdivé číslo, a to proto, že já teď spravuju náš kapelní web s jednoduchou adresou www.jisova.cz. Já jsem musela se naučit program, kvůli tomu učení jsem si pořídila skype a bývalý kytarista kapely Poutníci Mirek Hulán si mě vzal do parády, byla to cesta nelehká a trvalo mi to měsíc, než jsem nasypala do počítače obsah těch webových stránek, ale samozřejmě to znamenalo i nějakou přípravu trošku bilancovat, co kdo v životě udělal, neudělal. A opravdu jsem zjistila, že jsem účinkovala na více než 60 albech, jsou v tom samozřejmě zařazena alba kapely Nezmaři, má sólová alba, alba skupiny Žalman a spol, ale také jednoduché zpívání, třeba hostování na různých deskách Věry Martinové, Druhé trávy a různých samplerů. Zkrátka a dobře, z hlavy si to nepamatuju, ale ta diskografie tam je vyjmenovaná a je opravdu platná.
Slávka Brádlová, moderátorka: Zaregistrovala jsem v seznamu i album, kde ti Robert Křesťan půjčil svoji Druhou trávu, takže i to, dá se říci, je výraz uznání.
Pavlína Jíšová: Ano, já bych ráda se teď věnovala ještě jednomu albu, na kterém naše kapela spolupracuje a je to poslední album Pavla Bobka Víc nehledám, které vyšlo v loňském roce. My jsme jako kapela Pavlína Jíšová a přátelé na tomto albu spolupracovali jako vokalisté. Já a moje dcera Adéla Lounková jsme přispěly po jednom textu a nějakými sóly a máme z toho velikou radost, protože když Pavla Bobka občas doprovázíme, tak písničky z tohoto nového alba hrajeme. Navíc Pavel Bobek k nám má takový vztah, že na album To si piš nám napsal /nesrozumitelné/ a další věc je ta, že Pavel se mi nedávno chlubil, že do módy začíná zase jít zájem o černé vinylové desky, takže on to album Víc nehledám letos vydal i na vinylu.
Slávka Brádlová, moderátorka: To bylo pestré ohlédnutí, ale myslím si, že posluchači jsou zvědaví hlavně na tu novou desku. Takže dáme si ukázku, dáme si vlastně písničku pilotní, která dala celému cédéčku jméno To si piš a pak bych se ráda něco dozvěděla o písničce, o autorech a také o tom, jak dokonalým otiskem je to nové album celé skupiny.
písnička
Slávka Brádlová, moderátorka: To si piš, tak se jmenuje doznělá písnička, tak se jmenuje celé nové album, které vydala Pavlína Jíšová s přáteli nebo tak se skupina jmenuje Pavlína Jíšová a přátelé. Tak co říci k té písničce, mně ty hlasy zněly moc, moc příjemně a takové mi to přišlo jakoby nadlehčené, takový jako mladiství elán, vzhled, vzruch.
Pavlína Jíšová: Je to zcela určitě tak, protože když se posluchač podívá na naše webové stránky, zas jisova.cz, tak tam si hned rozbalí, jak naše kapela vypadá, takže já jsem tam v kruhu mladých lidí, což mně dává dost energie, ale na druhou stranu zase je to někdy náročné, protože udržet s nimi krok je složité někdy. Přeci jenom ne že bych si přidala stará, ale už mi bude 49 letos a člověk už má takové zpomalené reakce někdy, dá se říct. V každým případě tohle album je originální věcí, že je to první mé sólové album, kde nejsou žádní hosté a nejsou tam ani bicí. Tahle kapela hraje zhruba tím způsobem, jak ji uslyšíte na tom albu, protože jsme ji natočili přesně tak, jak jsme a jediným mužem zvenčí, který přispěl některými texty je Zbyšek Raška, který s námi spolupracoval už na předchozích albech. Takže s panem zvukařem jsme tu desku vlastně natočili v 6 lidech.
Slávka Brádlová, moderátorka: No, to se točí deska v tomhle složení, když Jakub Racek je multiinstrumentalista a ovládá těch nástrojů několik, takže to se pak hezky vrství na sebe. Chci se zastavit u toho termínu udržet krok s mladými. No, ono někdy nejde jenom o tempo nasazené, ale taky o ten směr a tady mě zajímá, jestli byly velké dohady nebo jakým způsobem se vybíraly písničky, kdo měl to právo veto?
Pavlína Jíšová: Já myslím, že právo veta v závěru jsem mohla mít já, ale myslím si, že jsem ho až tak nevyužila. Výborný je, že všichni členové kapely jsou tvůrčí osoby, takže každý přispěl na album buď melodií nebo textem. Zejména hodně písní jsme napsali společně s Jakubem Racekm poslední 2 roky zpátky, protože Kuba s námi hraje už třetí rok a natočil už to předchozí album Blázen tančí dál, o kterém jsme si tu nedávno povídali. A vlastně kapela se zhostila i toho finálního výrobku, dá se říct, protože album opět vydal náš kontrabasista Pavel Peroutka a produkce se zhostil kytarista Jakub Racek, který i písničky i aranžoval. On sice hraje na víc nástrojů, ale zvuk té kapely je opravdu totožný jako na pódiu, takže na tomto albu využil své umění na akustické kytary a elektrickou kytaru. A v jedné písni v závěru celého alba zazní flétna, irská flétna, na kterou hraje má dcera Adéla.
Slávka Brádlová, moderátorka: Já jsem si vybrala písničku To si piš, která dala jméno celému albu, tak teď je řada na tobě vybrat tu další na ukázku. Co to bude?
Pavlína Jíšová: Já bych vybrala píseň, ve které vůbec nejsem, protože všichni členové kapely mají samozřejmě sólový prostor, protože všichni zpívají sólově, ta písnička se jmenuje Jsi můj Bůh, hudbu napsala Adéla Lounková, text českobudějovický básník a majitel bubenické školy Zbyšek Raška a hraje kapela ve složení Jakub Racek, Adéla Lounková a Pavel Peroutka. Pavlína Jíšová přihlíží. Jsi můj Bůh.
písnička
Slávka Brádlová, moderátorka: Posloucháte Český rozhlas Sever, právě jste doposlechli další písničku z nového alba Pavlíny Jíšové a jejích přátel, mezi které počítá i vlastní dceru. Tak už jsme tady tak trošičku mluvili o té spolupráci s mladými, že někdy udržet ten krok dá trochu práce. Ale zase ve vztahu matka - dcera, ono se to tak trošičku možná zrcadlilo i v tom textu písničky To si piš, máma říkala. Tak jak dalece bere vážně rady do života nebo rady do profese?
Pavlína Jíšová: Adélka se rozhodla po ukončení Biskupského gymnázia v Českých Budějovicích studovat psychologii a myslím si, že ji tenhle obor velmi baví. Navíc studuje jednooborovou psychologii při Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Takže k tomu ještě stíhá koncertovat, má tedy toho hodně. Ale ona ví, jaká ta doba je, vlastně v té praxi, když jezdí po koncertech, tak já myslím, že ona se nebude chtít život hudbou, že bude chtít mít svou psychologickou praxi a k tomu hudbu provozovat samozřejmě a ty ambice má, našlápnuto má, protože ona vlastně na podzim nebo příští rok na jaře už si chce natočit své profilové album, protože je autorka hudby i textů, takže si napíše celé album a chce ho představit úplně nějakým svým jiným způsobem. Takže je jasné, že tahle kapela teď funguje a třeba nějaký čas fungovat bude, ale je třeba na ní nelpět, protože každý samozřejmě má právo, když naše společná cesta skončí, se rozhodnout kam půjde.
písnička
Slávka Brádlová, moderátorka: Tím hostem ve vysílání Českého rozhlasu Sever je dnes Pavlína Jíšová, která zastupuje celou skupinu, které říká a přátelé. Povídáme hodně o novém cédéčku, to je samozřejmé. Vždycky se povídá hodně o novince. Album se jmenuje To si piš, písničky z něj jste slyšeli. A mimochodem vlastně Severočeši byli jedni z prvních, kteří měli šanci něco slyšet a dokonce se podílet svým způsobem na křtu cédéčka, protože první křest, tuším, proběhl v Neratovicích, ale ten druhý už u nás na severu v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Křtil prý sám pan starosta.
Pavlína Jíšová: František Chlouba. No, pan František Chlouba byl prvním oficiálním kmotrem, protože v loděnicích, kde se vyrábělo, nás příjemně překvapili, protože bylo vyrobené o týden dřív, tak samozřejmě jsme ho chtěli už posluchačům nabídnout, protože jsme ho pokřtili poprvé už v Neratovicích. To jsme si ho pokřtili sami a pověřili jsme Adélku, aby nám zakoupila šampaňské. Ona jako spořivá studentka šla a koupila šampaňského, které bylo šroubovací, byť teda opravdu to bylo šampaňské, že jsme ani neměli špunt a bylo to takové legrační. Možná právě proto bylo správné, že žádný kmotr nebyl a proto prvním úředním kmotrem byl starosta Rychnova u Jablonce nad Nisou, pan František Chlouba. Tam je takový skvělý klub, který se jmenuje bažina a už tam byli skoro všichni. Já teda poprvé, takže je tam veliké zázemí a bylo to tam plno, co se týče i atmosféry a všeho. Prostě jsou místa v naší republice, kde opravdu to funguje a zrovna tam ano.
Slávka Brádlová, moderátorka: To koncertní turné, prezentace nového alba To si piš je hodně bohaté, dívala jsem se na seznam koncertů. Zjistila jsem, že na začátku léta se dostaneš i zase zpátky na sever, 3. června Lovosice, Hašmar, takový už známý festival, no, a pak 4. června samozřejmě Ústí nad Labem - Porta. Vztah k Portě, to asi člověk, který se zabývá tímhle žánrem hudby, to asi musí mít, to už je taková klasika.
Pavlína Jíšová: No, samozřejmě Porta mě vůbec určila k tomu, co teď dělám, protože když mně bylo 20 let, tak jsem získala vlastně právě s tou jmenovanou kapelou SEM TAM nějaké ty porty v Plzni a pak už byla jenom cesta k Pavlovi Lohonkovi a už se to začalo nabalovat, odvíjet, že jsem vlastně celý život až doposud, co jsem, jsem se věnovala muzice, zpívání pro lidi a v poslední řadě i teď psaní písniček a tak. Ale přiznám se, že teď spíš se zabývám víc i manažerskou prací a představování a kontakty s novináři a tak. Takže ten posun tam trochu je, protože veškeré ty koncerty, které můžou si posluchači najít na našem webu, jsou dílem zprostředkování vlastně mým a mého kolegy Pavla Peroutky. Takže my jsme vlastně takový "cirkus", prodáváme u vstupu lístky, pak děláme triky s obručí a na závěr uklízíme třeba po slonech.
Slávka Brádlová, moderátorka: Nedá mi to, abych se nezeptala na jeden rozhlasový pořad, protože tady posluchači ze severu možná vědí, možná nevědí, ale Pavlína Jíšová má svůj vlastní hudební pořad v sesterském studiu Českého rozhlasu Sever v Českých Budějovicích, jmenuje se Folková jíška Pavlíny Jíšové. Tak co nového jíška navařila?
Pavlína Jíšová: Co nového jíška navařila, vždycky navaří to, co si já připravím a vymyslím a tímto apeluji i na kapely, na písničkáře, jestli nás někdo teď poslouchá, tak je možné zaslat na adresu Českého rozhlasu v Českých Budějovicích, U Tří lvů 1 cédéčko a já vždycky se snažím představovat cédéčka svých kolegů, když to jde. Já jsem k tomuto pořadu přišla zvláštním způsobem. Já samozřejmě k Českému rozhlasu mám vztah už od dětství, protože jako malá holka jsem do Českého rozhlasu v Českých Budějovicích chodila nahrávat dětské rozhlasové hry. A asi před čtyřmi pěti roky mě oslovil Pavel Lohonka Žalman, abych mu nazpívala znělku do jeho pořadu To já písnička, což jsem učinila. On pak mě požádal, když jel na dovolenou, že by chtěl zaskočit v té přípravě toho pořadu, to jsem také udělala, pak jsem projevila přání, že bych chtěla mít svůj vlastní pořad vedle Pavlova pořadu, ale stalo se, že Pavel odešel z rádia a ten pořad jsem převzala já, ovšem už pod novým názvem, který pro mě kolegové v rozhlase vymysleli, Folková jíška Pavlíny Jíšové. Jíška, to je taková kaše, do které se všechno vejde, tak já se snažím tam hrát folk, country i žánry příbuzné.
Slávka Brádlová, moderátorka: Myslím, že v době internetu není problém si i tenhle pořad najít, byť se jedná o posluchače severočeské. Připomněla jsem koncerty, 3. června a 4. června, Lovosice, Ústí nad Labem, takže to je další kontakt se severními Čechami. Tak kdybys na závěr těm severočeským posluchačům a ctitelům nebo fanouškům měla něco vzkázat, nějaký hezký jarní pozdrav.
Pavlína Jíšová: Pište si Pavlína Jíšová a přátelé.
Slávka Brádlová, moderátorka: To si piš, tak se jmenuje poslední zatím nové album, které vydala Pavlína Jíšová a její přátelé. Díky za hezké povídání, měj se moc hezky, no, a někdy zase na slyšenou, za 2 roky u nového alba?
Pavlína Jíšová: No, to nemohu říct, protože teď jsem byla hodně pracovitá, ale nikdy neříkej nikdy. Děkuju za pozvání.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.