Pavel Trávníček - herec a moderátor

Pavel ale rád mluví i o divadle, nejen jako herec, ale taky režisér a principál soukromé divadelní společnosti. Dozvíte se i jak to bylo s princem ve filmu Tři oříšky pro Popelku a jak se mu daboval Alan Alda v seriálu MASH.

Poslechněte si celý rozhovor s ním z přiloženého audiozáznamu... Pohodu u poslechu Vám přeje Český rozhlas Sever!

Níže naleznete také přepis celého rozhovoru...

Slávka Brádlová, moderátorka: Kdybychom chtěli spočítat, kolik lidí v České republice má Rolls Royse, byl by to docela krátký proces. Jedním z nich je dnešní host dopoledního expresu Českého rozhlasu Sever herec, režisér, principál a majitel Rolls Royse Pavel Trávníček. Pěkný den.

Pavel Trávníček, herec: Já zdravím dopolední Expres Českého rozhlasu Sever. Ano, je to tak. Je to taková moje libůstka. Rolls Roys je krásný, je to veterán z roku 1968, takže musím říci rovnou, že jeho cena neustále roste, zatímco mladá auta stárnou,tak moje se zhodnocuje. Je to taková věc, která mi udělala radost, protože je to skutečně krásný kousek a mám kamaráda, který se o to stará a je to jeho hobby, takže se stará se vším všudy, takže já těch starostí moc s tím nemám.

Slávka Brádlová, moderátorka: Ale občas se svezete, to neříkejte. Ovšem, ono je to auto s příběhem, jak se říká. Sice každý Rolls Roys má svůj příběh, ale tenhle má tedy tak speciální story?

Slávka Brádlová, moderátorka: Ano, je to tak. Cena toho auta roste, jestliže má nějakou story, zajímavou story. To je auto, jak všichni ví, které se neprodává tak, jako že by se prodalo a za tři roky, to je auto, které se dědí z generace na generaci, to byl i osud tohohle auta a ten první majitel ho vlastně koupil od poslance labouristického v té době, který měl takový průšvih, protože u něj v autě se našla mrtvola, takže v tom kufru jela mrtvola. Nicméně mu to nedokázali, ale hlavně to ozdobilo prostě dějiny toho auta, takže když to každému vyprávím, tak říká, takže v tom kufru byla mrtvola? Já říkám, ano, tam byla, chcete si tam lehnout, ať si to vyzkoušíte? Je to velký kufr.
Slávka Brádlová, moderátorka: Já bych řekla, že Rolls Roys má všechno velké, protože je to opravdu o komfortu a tuším, že jeden z těch nemnohých dalších majitelů v České republice Fidelis Schlée jednou řekl, jenom nevím, jestli to sám vymyslel nebo někde opsal, Rolls Roys, to není auto, to je životní styl.

Pavel Trávníček, herec: Ano, je to tak, je to tak. Samozřejmě k tomu tak jako by to mělo patřit. Pan Fidelis určitě má Rolls Roys, řekl bych určitě luxusnějšího, modernějšího. Nicméně, jak říká náš veterán, získává každým rokem na ceně a je to životní styl a můj kamarád, který se o to stará, ještě jsem zapomněl říci, také dělá řidiče, protože když jsme byl u Krase v jeho pořadu televizním, tak říkal, Rolls Roys, to je hezký, ale měl by si mít řidiče. Já jsem říkal, já mám. To ho položilo. Můj kamarád Zdeněk Havla ze zábavy dělá také řidiče, takže vždycky říká, když někam přijedeme, zůstat sedět, to chce také vychování ten Rolls Roys. Otevřu dveře sám, ona vystoupí, jde předem, protože to má dlouhou kapotu, předem proto, aby ho bylo co nejdéle vidět, pak otevře dveře, pak se vystupuje, ničeho se nedotýkám, on to všechno udělá, máme z toho velkou zábavu.

Slávka Brádlová, moderátorka: Zkrátka, kluci si hrají, ať je jim pět, patnáct nebo padesát.

Pavel Trávníček, herec: Tak nějak.

písnička

Slávka Brádlová, moderátorka: Hlas dnešního hosta dopoledního Expresu Českého rozhlasu Sever, herce a také velkého dabéra Pavla Trávníčka byste asi identifikovali a možná, že ho máte v podvědomí spojeného s řadou světových filmových hvězd. Tuším, Mel Gibsson je na seznamu, Alain Delon, Travolta a Alan Alda M.A.S.H. To musela být nádherná práce.

Pavel Trávníček, herec: Byla, Alen Alda neboli Hawkey Pierce, jak ho všichni znají po celém světě, bych řekl, je to skutečně seriál, který nás nesmírně bavil, točili jsme ho dlouho po víkendech asi 2,5 roku, už je to také spousta let. Alan Alda začal jako mladý černovlasý a končil jako pán už prošedivělý. Točili to 11 let a říkal, že celý ten seriál natočil v jedněch botách, v těch vojenských kanadách, stejný a ty má pořád doma. Jak jsem říkal, to je úžasný, já myslím, že se podařilo, že je dobře přeložený a dobře upravený pro český dabing, o tom mluvím, dobře obsazený a že se zapsal divákům určitě do paměti tento seriál. Koneckonců, pořád běží na některé televizní stanici, takže už vlastně probíhá od té doby, jak jsme to natočili, tak vlastně probíhá, neustále se někde ten seriál promítá. Takže nás to velmi bavilo, i když Alan Alda se dělal jako docela perně, těžce, mele strašně rychle, má rychlý střihy. Já to herectví mám rád takový, ale pro dabing je to peklo.

Slávka Brádlová, moderátorka: Ráda věří a možná ale, že z leckterý z posluchačů by nevěřil, že vy s tímto hlasem jste kdysi jednomu našemu velmi dobrému režisérovi vůbec nevyhověl.

písnička

Slávka Brádlová, moderátorka: Pavel Trávníček, herec, dabér, režisér, principál divadelní je hostem dopoledního Expresu Českého rozhlasu Sever a já jsem tem předchozí vstup končila možná pro řadu lidí, po řadu posluchačů tak jakoby tajnosnubně, že vy s tímhle nádherným hlasem jste kdysi před mnoha lety nevyhověl požadavkům režiséra známého, českého Václava Vorlíčka a myslím, že teď už je naprosto jasné, dotaz na Popelku a Tři oříšky pro něj zkrátka nemohu vynechat. Tak, jak jste to tenkrát nesl úkorně, že vás vlastně daboval Petr Svojtka?

Pavel Trávníček, herec: Ne, to není žádná záhada a režisér Vorlíček tehdy říkal, máš hrozný moravský přízvuk, tak to musíme předělat, ale já jsem to nesl tak jako úplně normálně, protože jsem byl začínající kluk a říkal jsem, když to tak bude lepší, tak mi to vůbec v duši a v hlavě neleželo, nicméně potom jsme si to myslím po zbytek svého uměleckého života vynahradil bohatě. Takže, to patřilo k mým začátkům, takže tak to je.

Slávka Brádlová, moderátorka: Vezmeme tu Popelku možná z jiného úhlu pohledu, ale je fakt, že tedy těch princů jste si pak užil tolik, že s prominutím možná vám museli tak trochu lézt krkem. Diváci, divačky si sice užívali, ale vás proto třeba minula leckterá role?

Pavel Trávníček, herec: To určitě, to je takový osud každého herce, že když se typizuje na něco, s tím souvisí jedna poznámka od Vladimíra Ráže, to byl slavný princ, který mi kdysi říkal, jo, hochu, když natočíš prince a ten film se podaří, tak už jednou pro vždy zůstaneš princem a s tím nehneš. U nás je to tak rozdělené, Pepík Dvořák je na vodníky, ty na prince a tak podobně a Šafránková je na princezny. Takže je to takové zařazení a samozřejmě, člověka minou zase role, o které by stál, ale já jsem si je docela vynahradil na divadelních prknech, tam jsem hrál úplně něco jiného, ale nicméně těch princů jsem si skutečně užil a Třetí princ je také velmi úspěšný a i v cizině je úspěšný a spousty televizních princů, takže já jsem v tom životě si toho užil až po krk.

Slávka Brádlová, moderátorka: No, popravdě řečeno, možná až po krk princů měly i některé vaše ženy, alespoň Simona Stašová se nechala slyšet, že si vzala prince a teda život s ním byl fakt těžký.

Pavel Trávníček, herec: Jo, jo, jo, Simona pronesla takový bonmot, že s princem je těžký život. Já si myslím, že Simona to řekla jako takový bonmot, ale byl s ní hezký život a já myslím, že jsme měli docela hezký život, takže ono to také je těžké soudit, ale myslím, že jsem zůstali přáteli a každý jsme si šli svou cestou a jsme dodneška přáteli, tak to má být.

písnička

Slávka Brádlová, moderátorka: Ale divadlo ještě neopustíme. Dopolední Expres Český rozhlas sever, herec a teď také principál Pavel trávníček. Vy vlastně divadlo provozujete už hezkých pár let a v dnešní době, kdy všechna divadla pláčou, tak zdá se, že přeci jenom, když se hodně chce, tak to jde?

Pavel Trávníček, herec: No, není to tak úplně pravda. Blíží se doba velmi rychlým tempem, kdy to prostě nepůjde vůbec. Ono už to jde teď těžko a soukromá divadla, myslím tedy soukromá, opravdu kdy člověk si to platí za své peníze, je to velmi složité a samozřejmě, protože ta kultura a to divadlo je takový odraz stavu společnosti, tak je to vždycky první, na čem se šetří. Nejsem žádný pesimista, to je jak se říká, optimista je špatně informovaný pesimista, ale bude to velmi složitý.

Slávka Brádlová, moderátorka: Pojďme se zatím držet přítomnosti, protože divadlo stále ještě funguje, stále ještě jezdí po vlastech českých, což si myslím, že pro vás je hodně náročné časově, fyzicky, takže zájezdy ano, pořád ano?

Pavel Trávníček, herec: To určitě, to určitě. My máme scénu v Praze, kde hrajeme velmi často a ta divadla, která mají stálou scénu nebo jsou dotovány, stálé scény pražské, ty také jezdí, nepleťte se, hlava, nehlava. Jezdí, jen se z nich kouří, takže jsou na tom úplně stejně, protože v Praze je mnoho divadel a každé to divadlo chce mít večer plno,pokud možno vyprodáno a to nejde, takže čím dál, tím víc divadel jezdí po vlastech českých tak, jak to bývalo, kočuje se sem a tam. Mě to nepřipadá nijak zvláštní, akorát že já žiji za vlastní a musím vydělat, to je ten drobný rozdíl, protože to slovo nezávislý je velmi drahý slovo. Takovému dotovanému divadlu je jedno, jestli tam večer sedí 30 nebo 50 lidí, to mně jedno není. Tam musí sedět alespoň 300 lidí, abych ty ostatní uživil, takže pozor, ono to má takový úskalí záludné. Kdo si myslím, že je to takový, že přijdou lidi, zaplatí, je, to jste vydělali peněz, to tak vůbec není.

Slávka Brádlová, moderátorka: Vy jste kromě toho principálování také režisérem, napočítala jsem dobře dvacet, možná už přes dvacet titulů?

Pavel Trávníček, herec: Už určitě přes dvacet titulů. Já jsem vlastně začal režírovat kolem roku 1993, 1994, když jsem byl uměleckým šéfem v Karlíně a tam se mi podařilo veleúspěšná Mamzel Nituš, která se vždycky dá, když je divadlu nejhůř a také skvělý swingový muzikál zasněžená romance, kde jako muzikálová herečka začínala třeba Iveta Blanarovičová a tak. Pak samozřejmě pro svojí agenturu si režíruji a také po té dramaturgické roli si musím vybírat komedie, hry, na který budou lidi jaksi chodit. Je to rozdíl od normální dramaturgie v divadle, kdy ten dramaturg si postaví hlavu, že se bude dělat zrovna tahle hra a ono se na ní nechodí, takže divák, jak bych to řekl, trošku obráceně docela určuje tu dramaturgii těm divadlům. Proto hraji většinou anglický a francouzský autory, protože ty komedie jejich jsou brilantně napsané a jsou skutečně zábavné.

Slávka Brádlová, moderátorka: Ale výjimka potvrzuje pravidlo, protože Sborovna Jaromíra Břehového, to je ryze český kousek, řekla bych přímo ze žhavé současnosti, i když už se drží několik sezón. Sama jsme viděla představení, tuším, před třemi lety a pořád má, co říci.

Pavel Trávníček, herec: Má, má, má. Jaromír Břehový napsal skvělou hru, on píše i další a já jsem rád, že jsem našel českého autora a sborovna je veleúspěšná, hrajeme ji čtvrtou sezónu a je to vlastně ze školství z takové zapomenuté vesničky nebo maloměsta. Problémy, které naše školství tíží, šikana, kyberšikana, a to tam všechno je, ale i učitelský sbor má své problémy, takže se tam všichni tak jako trochu najdou a hlavně je to velká zábava pod takovým pláštíkem docela vážné věci, ale taková má být komedie, taková jak na to mají Rusové skvělý termín smích, skvost, slzy.

Slávka Brádlová, moderátorka: Dnešní naším milým hostem byl herec Pavel trávníček. Díky za váš čas, za hezké povídání a samozřejmě někdy u filmu nebo u vás na divadle na viděnou, na slyšenou.

Pavel Trávníček, herec: Takže zase někdy na shledanou.