Pandemie zhatila dvěma obchodnicím z Teplic jejich podnikání. Nevzdaly se – místo toho krizi využily

Dagmar Karbanová mívala na Zámeckém náměstí v Teplicích obchod s dekoracemi. Zavřela ho loni na jaře.

„Byl to moment, kdy to bylo hodně těžké, protože jsem do něj investovala, vybavila obchod krásnými dekoracemi a od března to byl propad jak blázen – proto jsem se rozhodla nečekat na zázrak a obchod jsem uzavřela,“ vzpomíná Karbanová.

Někdo pak podle ní přišel s myšlenkou, že její obchod je tak dobře situován na náměstí, že by se v něm mohla otevřít například kavárna.

„Pak už byly plány, vize a radost. Otevírali jsme 18. prosince – první den lockdownu. Moc jsme ale chtěli otevřít, byli jsme rádi za každou prodanou kávu, a ten náš přístup asi způsobil, že jsme si získali lidi,“ dodává podnikatelka.

Díky věrnosti zákazníků může kavárna fungovat. Na kompenzace nemá nárok.

Ve svatebním salonu si mohou lidé pochutnat na lázeňských oplatkách

O kousek dál býval svatební salon. Teď se do něj vstupuje přes obchůdek.

„Po těch veškerých omezeních jsme museli vymyslet něco, co by nás živilo. Nakonec to byla prodejna lázeňských oplatek – byly tu neustále brigádnice. Máme tu také jednu důchodkyni, naši Babičku Editu, která tak alespoň nevlčí doma – místo toho si to tu užívá, prodává oplatky a povídá si s lidmi,“ shrnuje s úsměvem majitelka obchodu Marcela Laube.

„Lidi si začínají zvykat – chodí sem hodně lázeňačky. Kupují si oplatky, kávu, a také nesmím zapomenout na zmrzlinu,“ popisuje paní Edita.

„Ten nájem se díky té prodejně oplatek utáhne. Loni nám pomohly kompenzace, využili jsme příspěvek na jednatele a 50 procent na nájem. Aktuální kompenzační programy zatím nevyužiji – nejsem zastáncem toho, aby nás stát dotoval. Ať nás nechá pracovat,“ vysvětlila svůj postoj Marcela Laube.