Palachův týden v roce 1989 zatřásl komunistickým režimem v Československu
Palachův týden před 25 lety předznamenal sametovou revoluci. Původně chtělo pět disidentských skupin na Václavském náměstí v Praze uctít památku studenta Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 upálil na protest proti nastupující normalizaci. Úřady akci zakázaly. Lidé se přesto sešli a pak ještě v dalších dnech, kdy vládnoucímu režimu dali jasně najevo, že se už přestávají bát.
V předvečer 20. výročí upálení Jana Palacha, 15. ledna 1989, se na Václavském náměstí shromáždila asi tisícovka lidí.
Perzekvovaná herečka Vlasta Chramostová přečetla prohlášení, ve kterém vyzvala občany, aby neslevovali ze svých základních práv a svobod.
Položit květiny k soše svatého Václava už bezpečnost nedovolila. Manifestaci, která se mezitím rozrostla na několik tisíc lidí, rozehnala bezpečnost za použití obušků, psů, slzného plynu a vodních děl. Zatkla 14 disidentů, mezi nimi i Václava Havla.
Podle disidentky Petrušky Šustrové nebylo vystoupení proti režimu až tak překvapivé, jak se tehdy mohlo zdát.
„Ten ohlas, který by si Jan Palach přál, se podařil spontánně po 20 letech – to v historii zas taková doba není… Palachův týden byl vyvrcholením předchozích nepokojů v letech 1987 a 1989, nebyla to akce z ničeho nic,“ vysvětluje Šustrová.
Palachův týden se stal nejsilnějším protestem proti komunistické moci od konce šedesátých let a předznamenal zhroucení totalitního režimu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
