Ostře sledovaný hošík
Vědci stále ještě přesně nevědí, jak si děti osvojují umění řeči. Nikdo z nich nepochybuje o zásadní roli, kterou v tomto procesu hrají rodiče. Zároveň však tuší, že to není jediný zodpovědný faktor. Hrají nějakou roli i specifické geny nebo vliv životního prostředí? (Planetárium 22/2006)
Jeden z nevědoucích, ale zato zvídavých vědců získal nedávno dlouho očekávaný objekt výzkumu, který může takřka neomezeně dlouho pozorovat a poslouchat v ideálním domovském prostředí, bez stresu a nervozity. Profesor Deb Roy z Massachusettského technologického institutu se stal čerstvým otcem a svou příležitost chopil pevně za pačesy. Sotva jeho syn opustil porodnici, stal se součástí projektu Human Speechome, který neodbytně připomíná jistou reality show - s tím rozdílem, že se nevysílá v televizi. Deb Roy si nechal po celé domě nainstalovat 11 kamer a 14 mikrofonů. Ty sledují každý pohyb a nahrávají každičký zvuk, který vydá malý Royův synek od narození až do věku tří let. Pozorovací systém je aktivní od osmi hodin ráno do deseti hodin večer, v rámci projektu bude nahráno víc než 400 tisíc hodin materiálu. Je určen výhradně k počítačové analýze a nikdo ho nikdy neuvidí ani neuslyší. Díky počítačům se experti přesně dozvědí, kdy a od koho slyšel malý Royův synek své první slovo a jak dlouho trvalo, než si ho osvojil. Tyto vztahy bude samozřejmě možné zjistit u všech zaznamenaných výrazů. Abyste se neděsili - na rozdíl od účastníků reality show má Royova rodina doma instalovaná tlačítka, kterými může nahrávání dočasně vypnout nebo část materiálu dokonce smazat.
Royovu synkovi je teď devět měsíců. Předpokládá se, že ve věku tří let už bude mít jazyk dostatečně osvojen a nebude tedy nutné ho nadále sledovat. Navíc se bude stále delší dobu vyskytovat mimo domov, kde ho kamery neuvidí a mikrofony neuslyší. Profesor Deb Roy bude jistě s projektem spokojen, zvlášť pokud se mu podaří něco podnětného zjistit. Jaký názor má na věc paní Royová, o tom agenturní zprávy taktně mlčí. Jejich malému chlapci je to pochopitelně zatím jedno. Zda bude, až vyroste, svým nedobrovolným zapojením do experimentu šokován nebo potěšen, to se teprve uvidí. Rozhodně však bude mít ze všech svých vrstevníků nejpodrobnější rodinné záznamy o svém nejútlejším dětství. Snad ho do nich tatínek nechá nahlédnout.
Frederik Velinský
Pramen:
Zpráva ČTK z 18. května 2006.
Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Odstartovala vesmírná mise Artemis II. Jejím cílem je obletět Měsíc, posádka se má vrátit za 10 dní
-
Artemis II: lidé míří po více než 50 letech k Měsíci. Jak bude mise s českou stopou vypadat?
-
Prezidenta nelze kontrolovat, pomohlo by omezení pravomocí, míní Vondráček. Haas: Jen dětinská msta
-
Írán požádal USA o příměří, oznámil Trump. Jednat chce po otevření Hormuzského průlivu