Ostře sledovaný hošík
Vědci stále ještě přesně nevědí, jak si děti osvojují umění řeči. Nikdo z nich nepochybuje o zásadní roli, kterou v tomto procesu hrají rodiče. Zároveň však tuší, že to není jediný zodpovědný faktor. Hrají nějakou roli i specifické geny nebo vliv životního prostředí? (Planetárium 22/2006)
Jeden z nevědoucích, ale zato zvídavých vědců získal nedávno dlouho očekávaný objekt výzkumu, který může takřka neomezeně dlouho pozorovat a poslouchat v ideálním domovském prostředí, bez stresu a nervozity. Profesor Deb Roy z Massachusettského technologického institutu se stal čerstvým otcem a svou příležitost chopil pevně za pačesy. Sotva jeho syn opustil porodnici, stal se součástí projektu Human Speechome, který neodbytně připomíná jistou reality show - s tím rozdílem, že se nevysílá v televizi. Deb Roy si nechal po celé domě nainstalovat 11 kamer a 14 mikrofonů. Ty sledují každý pohyb a nahrávají každičký zvuk, který vydá malý Royův synek od narození až do věku tří let. Pozorovací systém je aktivní od osmi hodin ráno do deseti hodin večer, v rámci projektu bude nahráno víc než 400 tisíc hodin materiálu. Je určen výhradně k počítačové analýze a nikdo ho nikdy neuvidí ani neuslyší. Díky počítačům se experti přesně dozvědí, kdy a od koho slyšel malý Royův synek své první slovo a jak dlouho trvalo, než si ho osvojil. Tyto vztahy bude samozřejmě možné zjistit u všech zaznamenaných výrazů. Abyste se neděsili - na rozdíl od účastníků reality show má Royova rodina doma instalovaná tlačítka, kterými může nahrávání dočasně vypnout nebo část materiálu dokonce smazat.
Royovu synkovi je teď devět měsíců. Předpokládá se, že ve věku tří let už bude mít jazyk dostatečně osvojen a nebude tedy nutné ho nadále sledovat. Navíc se bude stále delší dobu vyskytovat mimo domov, kde ho kamery neuvidí a mikrofony neuslyší. Profesor Deb Roy bude jistě s projektem spokojen, zvlášť pokud se mu podaří něco podnětného zjistit. Jaký názor má na věc paní Royová, o tom agenturní zprávy taktně mlčí. Jejich malému chlapci je to pochopitelně zatím jedno. Zda bude, až vyroste, svým nedobrovolným zapojením do experimentu šokován nebo potěšen, to se teprve uvidí. Rozhodně však bude mít ze všech svých vrstevníků nejpodrobnější rodinné záznamy o svém nejútlejším dětství. Snad ho do nich tatínek nechá nahlédnout.
Frederik Velinský
Pramen:
Zpráva ČTK z 18. května 2006.
Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Tuleja se vzdal nominace. ‚Žádný ministr nesmí být zatížen pochybnostmi,‘ napsal
-
ONLINE: Rusko využilo ‚dělostřeleckého sucha‘ a škody na frontě budou cítit několik měsíců, píší média
-
Kdo může za smrt 11 dětí? ‚Šlo o naváděnou munici, tu Palestinci nemají,‘ shodují se experti
-
Marketingové zápasy v bahně, popisuje Hejlová úpravu volebního sloganu ANO