Od katastrofy na dole Pluto na Mostecku uplynulo 40 let. Po výbuchu tam přišlo o život 65 horníků

3. září 2021 09:20
Informace ze severu Čech
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pietní akt u příležitosti 38. výročí od výbuchu v dolu Pluto

3. září uplynulo 40 let od jedné z největších důlních katastrof, která se odehrála na severu Čech. V roce 1981 v části dolu Pluto v Louce u Litvínova na Mostecku došlo k výbuchu uhelného prachu a k následnému požáru. Při neštěstí přišlo o život 65 horníků. Ti, co tragickou událost přežili, na ni dodnes vzpomínají se slzami v očích.

„No, já měl zrovna odpolední šichtu – nám se porouchal dopravník, tak jsem šel za dispečerem s tím, aby nám poslal elektrikáře, a on mi takovým klidným hlasem pověděl, že má daleko větší starosti, než hledat mi elektrikáře, a abych si ho našel sám,“ popisuje svou odpolední směnu 3. září 1981 Miroslav Drdlík.

V okamžiku výbuchu byl v podzemí v dole Koohinoor, který byl od Pluta vzdálený necelé dva kilometry. O neštěstí se dozvěděl až po konci směny.

Vzpomínka na ten okamžik je těžká i po 40 letech. „Když byl konec směny a dostali jsme se k jámě, abychom vyfárali, tak teprve pak jsme se to neštěstí dozvěděli,“ vzpomíná Drdlík.

Vzpomínky na tragédii v dole Pluto jsou i po 40 letech živé

Proč k neštěstí došlo, vlastně dodnes nikdo neví, říká bývalý horník z Pluta a současný ředitel Podkrušnohorského technického muzea, Zbyněk Jakš.

„Proč se to stalo, to asi nikdo neřekne na 100 procent. Co se jistě ví, je to, že došlo k výbuchu uhelného prachu. Bohužel došlo i k poruše hlavního ventilátoru, takže nemohlo dojít k odsávání tepla, které vzniklo následkem toho výbuchu. A pak tam také zůstaly ty škodliviny, takže tam těch mrtvých havířů bylo víc – dohromady 65,“ shnuje Jakš.

Čtěte také

Na událost dodnes vzpomínají i ti, kterých se osobně nedotkla. Karel Našinec byl v té době učeň vracející se z Meziboří domů do Teplic vlakem jedoucím z Litvínova. Parta horníků jedoucích tehdy na osudovou odpolední směnu mu držela dveře vagónu, aby stihl v běhu naskočit.

„Já visel na vlaku, takhle jsem klepal nohou, nahazoval dřevák, chlapi se mi smáli, pak mě popadli za límec, vtáhli mě do vozu a řekli mi: ‚Blbe, příště to nedělej'. Dojeli jsme do Louky, byli to takoví ramenatí chlapi, a všichni v té Louce vystoupili. Já do toho učení chodil 3,5 roku, a už jsem tam ani jednoho z nich neviděl,“ vzpomíná Našinec.

Tragédii na dole Pluto připomíná expozice v Podkrušnohorském technickém muzeu.

autor: Jan Beneš
Spustit audio

Související