Objevy a události týdne č. 32

10. srpen 2008

Chlupy indického yettiho, jantar z doby dinosaurů, nejstarší oční protéza, pochybnosti o kapitolské vlčici, trpasličí planeta Makemake.

Ve dvou britských laboratořích zkoumají chlupy, které údajně mají patřit indické obdobě yettiho, záhadnému lesnímu opočlověku, zvanému mande barung. Chlupy měří jen asi 4 centimetry, jsou tlusté, drsné a vlnité. Odborníci je srovnávali se srstí medvědů, jaků, orangutanů a goril; dokonce i s lidskými vousy, ale nedospěli k žádnému zásadnímu zjištění. Víc snad napoví testy DNA, které právě probíhají.

V severošpanělské provincii Kantábrie, u jeskyně El Soplao, bylo objeveno nové významné naleziště zkamenělé pravěké pryskyřice - jantaru. Zajímavé na něm je především to, že pochází z období spodní křídy. Zdejší jantar je starý více než 110 milionů let a podle vědců se v něm nacházejí zalité pozůstatky řady dosud nepopsaných hmyzích druhů, z nichž mnohé vyhynuli daleko dříve, než dinosauři.

Nejstarší známá oční protéza pochází z výzkumů v íránské poušti. Polokouli o průměru 25 milimetrů nosila v očním důlku žena z vyšší společenské vrstvy, pohřbená asi před pěti tisíci lety v nekropoli Šahrí Suchtí. Umělé oko je vyrobeno z živice, smíchané se zvířecím tukem. Je na něm vyznačena duhovka a pomocí zlatých vlákének i drobné linky vlásečnic. Zbytek oka je bílý. V důlku jej přidržovala šňůrka.

Socha tzv. kapitolské vlčice, která podle pověsti kojila bratry Romula a Rema, není etruského původu, ale pochází ze středověku - místo 5. století před Kristem prý vznikla až v 8. nebo 9. století našeho letopočtu. Podle italského tisku to nedávno prokázalo radiokarbonové datování. Pochybnosti se však objevovaly i dříve. Někteří vědci tvrdili, že socha je odlita způsobem, který začal být používán až ve středověku.

Čtvrtým tělesem, oficiálně klasifikovaným jako trpasličí planeta, se 11. července stal plutoid 2005 FY9. Jeho objevitel Mike Brown jej pojmenoval Makemake, podle polynéského boha plodnosti a stvořitele lidstva. Trpasličí planeta Makemake je velká asi jako dvě třetiny Pluta, obíhá daleko za ním a vědcům se jeví načervenalá, snad vinou vrstvičky zmrzlého metanu, která pravděpodobně pokrývá její povrch.

Pramen: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 32/2008, 9. - 15. srpna 2008.

Pravidelná rubrika Objevy a události týdne se vysílá na začátku každého Planetária.

autor: frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.