O drahých kamenech a jejich úpravách, gekonech na stropě, živých taxících roztočů a hadích pružinách

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, proč „reznou“ kdysi tak čisté řeky na Aljašce, představíme vám vyhynulého příbuzného australských ježur a ptakopysků ze „zlaté éry“ ptakořitných živočichů, povíme si o nečekaném nálezu mamutích kostí ve vinném sklípku rakouského vinaře, zmíníme se o neumělých vyobrazeních lodí z pozůstatků kostela v izraelském Rahatu a také o prvních vědecky využitelných snímcích, které vědcům poslala evropská sonda Euclid.

Kameny drahé a nejdražší

Smaragd, nalezený v roce 2018 v Zambii |foto:Profimedia

Asi není člověka, kterého by neuchvacovala krása drahých kamenů – ať už ve šperku, královské koruně nebo jen tak, někde na výstavě. S diamanty, safíry, opály nebo smaragdy je spjata spousta příběhů, dobrodružných zkazek o jejich hledání a objevování, povídání o pokladech, historky o loupežích i falšování. Znáte je z literatury a také z historie, dávné i docela nedávné. Když se najde nějaký zvlášť výjimečný kámen, především diamant, i dnes si toho rádi všimnou novináři. Nejvzácnějšími drahými kameny z hlediska výskytu v přírodě však nejsou diamanty. Nemusí být ani těmi nejdražšími; ke koupi skutečných unikátů, ať už jde o jakýkoliv kámen, byste museli mít řádně nadité bankovní konto.Možná ani nevíte, že se drahé kameny nejen brousí, ale také všelijak upravují a vylepšují.

Ametyst|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

O drahých kamenech vypráví Jaroslav Dvořák, jednatel firmy Gemtop s třicetiletou zkušeností s touto zajímavou komoditou. Které z drahých kamenů jsou z hlediska svého výskytu nejvzácnější? Podle čeho se určují ceny, za který drahý kámen si zájemci připlatí nejvíc a jakou roli v tom hraje paní Móda? Drahé kameny se brousí, ale také různě upravují; pro zlepšení barvy, čirosti nebo trvanlivosti – to v případě, že jsou třeba popraskané. Způsoby ošetření drahých kamenů mohou být velmi jednoduché, ale také značně sofistikované.

Desatero pohybů popáté: Lezci a pasažéři

Přední končetina gekona|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Minule jsme řešili záhadu velkých pterosaurů, u nichž si vědci stále lámou hlavu, jakou vlastně používali techniku při vzletu; pokud tedy ti největší vůbec létali. Povídali jsme si také o skvělých leteckých schopnostech albatrosů nebo třeba špačků, jejichž tisícihlavá hejna vytváří na obloze úžasné formace, aniž by došlo k jediné srážce. Nakonec jsme se zmínili o létajících žábách, na které dnes navážeme povídáním o létajících plazech a také ještěrkách. Prozradíme vám, jak mohou gekoni běhat po hladkých svislých plochách i po stropě, zmíníme se o roztočích, kteří pro svou dopravu používají jiné tvory jako taxíky a také o hadech, kteří se dovedou vystřelit jako uvolněná pružina.

O pohybu v říši zvířat opět vypráví biolog Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, autor knihy „Desatero pohybů“.