Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 52

Dalším tvorem, u něhož se vědcům podařilo kompletně rozluštit genom, se po člověku, kryse nebo mušce octomilce stal pes. Analýza jeho genetické informace má podle vědců umožnit lepší porozumění psím nemocem a také přispět ke zkoumání chorob lidských. Psi totiž žijí ve stejném prostředí jako lidé a trpí stejnými nemocemi. Analýza dědičné informace psa má také pomoci podrobněji vysvětlit evoluci psů, rozdíly mezi jednotlivými rasami a jejich přednosti či nevýhody pro člověka.

Na indonéském ostrově Borneo žije neznámý masožravec větší než kočka, s rudou srstí, dlouhým ocasem, malými oušky a dlouhýma zadníma nohama. V deštném pralese centrální hornaté části ostrova ho dvakrát vyfotografovala automatická kamera. Pracovníci Světového fondu na ochranu přírody se budou snažit zvíře odchytit a získat tak nezvratný důkaz o jeho existenci. Indonéská vláda totiž plánuje vykácení pralesa na úkor největší plantáže olejových palem na světě. Další informace.

Nejvíc umělých jedů ze všech arktických savců mají ve svých tělech kosatky dravé. Podle vědců je to vinou jejich záliby v tučných rybách, zejména sledích. Toxické látky produkované lidmi, třeba polychlorované bifenyly, zanášejí do Arktidy oceánské proudy a migrující živočichové, v jejichž tuku se jed hromadí. Nejhůře jsou postiženi tvorové, stojící na vrcholu potravního řetězce, což jsou vedle kosatek také lední medvědi. Právě u nich už byly pozorovány některé nepřirozené hormonální změny.

Před 70 tisíci lety postihlo Afriku katastrofální sucho. Američtí vědci to zjistili studiem usazenin ze dna některých afrických jezer. Jezero Malawi (nazývané též Nyasa), dlouhé 550 kilometrů a více než 700 metrů hluboké, se v té době scvrklo na pár kaluží o maximální délce deset kilometrů. Ghanské jezero Bosumtwi, které vyplňuje kráter po dopadu meteoritu, dokonce zcela vyschlo. Sucho mělo velký dopad na krajinu i její obyvatele a podle vědců mohlo odstartovat velký exodus lidí z afrického kontinentu.

Italští archeologové odkryli na východním okraji Říma nedotčené pohřebiště z 2. stol.n.l. Je to mimořádná událost - některé z mramorových sarkofágů mají totiž dodnes neporušenou olověnou pečeť a jsou tedy nevykradené. Badatelé věří, že uvnitř sarkofágů najdou kromě lidských ostatků i osobní předměty zemřelých, které mohou přinést autentické svědectví o své době. Mimořádný objev si vyžádal i mimořádná opatření - místo nálezu teď hlídají ve dne i v noci ozbrojení strážci.

V Plzni začala rekonstrukce centrálního náměstí Republiky, kterému předcházela první etapa archeologického výzkumu. Při ní se podařilo odkrýt několik hrobů ze 17. a 18. století v místech bývalého hřbitova u zdi kostela sv. Bartoloměje. Kromě hrobů našli archeologové několik úrovní historické dlažby náměstí, z nichž nejstarší byla ze 13. a 14. století, torzo hřbitovní zdi, středověkou i novověkou keramiku. Další sondy začnou archeologové odkrývat na jaře příštího roku.

Japonská sonda Hajabusa patrně neuspěla při odběru vzorku z povrchu asteroidu Itokawa. Podle představitelů japonské vesmírné agentury nejspíš nedošlo k vystřelení kovového projektilu, který měl materiál z povrchu asteroidu uvolnit. Ještě koncem listopadu přitom Japonci tvrdili, že se sondě odebrat vzorek podařilo. Jaká je pravda, to se dozvíme až po návratu sondy na Zemi. Její misi u asteroidu provázela řada poruch. Snad tedy bude mít alespoň hladké přistání. Další informace.

Planetka Apophis, balvan o průměru asi 390 metrů, proletí v roce 2029 kolem naší planety ve výšce pouhých 36 tisíc kilometrů. Pro Zemi to neznamená nic, pro samotnou planetku ano. Těsný průlet by mohl změnit její dráhu natolik, že by se při svém dalším přiblížení v roce 2036 mohla se Zemí srazit. Uvažuje se proto, že by bylo vhodné umístit na povrch planetky radar a vysílací zařízení pro přesnější určení její vzdálenosti a také seizmometr pro měření změn na povrchu i uvnitř tělesa. Další informace.

Na Saturnově měsíci Enceladus byla zpozorována geologická aktivita. Na snímcích, zaslaných sondou Cassini, jsou vidět erupce vodních par a částic ledu z oblasti jižního pólu měsíce. Výron částic dosahuje do výše téměř 500 kilometrů nad jeho povrch. Objev podle vědců dokazuje, že v nitru jinak chladného Encelada musí panovat překvapivě vysoké teploty. Geologická aktivita byla už dříve zaznamenána na Jupiterově měsíci Io a také na Neptunově Tritonu. Další informace.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 52/2005, 26. - 30. prosince.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.