Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 43

Přebohatá naleziště fosilií v severovýchodní Číně vydala další vzácné nálezy. Tentokrát jde o dvě skvěle dochované zkameněliny létajících plazů pterosaurů, staré 120 milionů let. Nově objevení pterosauři měří v rozpětí 2,5 metru a patří ke dvěma různým druhům. Podle brazilských a čínských vědců, kteří se o jejich objev zasloužili, se tito zkamenělí létající ještěři velmi podobají jiným fosiliím, nalezeným tisíce kilometrů daleko - v jižní Francii a také v Anglii.

Na jiném čínském nalezišti odkryli paleontologové 18 milionů let staré fosilní pozůstatky bezrohého nosorožce, předka dnešních rohatých druhů. Nejpozoruhodnější je na tomto nálezu skutečnost, že se jednalo o březí samici, v jejichž útrobách se dochoval i zkamenělý plod. Měří 70 centimetrů, což je asi čtvrtina délky jeho matky, a má už téměř vyvinutou srst a zuby. Když nosorožčí samice při sopečném výbuchu zahynula, chybělo jí do porodu zhruba deset měsíců.

A do třetice Čína. Čínští vědci za pomoci nejmodernější techniky přeměřili nejvyšší vrchol naší planety, Mt. Everest čili Ču-mu-lang-mu, a zjistili, že je o čtyři metry nižší, než ukázala měření před třiceti lety. Skutečná výška Everestu je tedy 8844 metry. Podle čínských geografů to neznamená, že by se snad hora smrskla nebo že by bylo měření v roce 1975 chybné. Bylo právě tak přesné, jak to umožnila tehdejší měřicí technologie.

Šéf egyptské Nejvyšší rady pro památky Zahí Havás oznámil, že se egyptologové v nejbližší době znovu pokusí prozkoumat dvě tajemné úzké šachty, vedoucí šikmo vzhůru z tzv. královniny komory v Chufuově pyramidě u Gízy. Speciální robot před třemi lety provrtal jeden z kamenných bloků, které šachty na konci uzavírají a do otvoru zasunul kameru. Ukázala jen malý prázdný prostor, ohraničený další kamennou přepážkou. Nový robot by měl proniknout zase o něco dál.

Kořenová zelenina a cibuloviny možná zásadně urychlily vývoj člověka, tvrdí Američané Greg Laden a Richard Wrangham. Jak uvádějí, rostliny s tlustými kořeny se v lesích vyskytují jen zřídka; předchůdci člověka za nimi museli vykročit do stepní otevřené krajiny. O tom, že si hominidé skutečně vlákninami vylepšovali jídelníček svědčí prý jejich velké stoličky a silné čelisti a také skutečnost, že se jejich kosti často nacházejí společně s ostatky drobných hlodavců, kteří se kořínky živí.

Pravlastí brambor je jižní Peru. Z nejnovější genetické studie amerických a britských vědců vyplývá, že nejbližším příbuzným brambor je peruánský lilek Solanum bukasovii, jehož hlízy se však bramborám podobají jen vzdáleně. Jsou velké nanejvýš jako hrách a některé jsou dokonce i jedovaté. Americko-britská studie se nezabývala otázkou, kdy k cílenému pěstování peruánského lilku došlo. Podle jiných výzkumů to muselo být někdy před sedmi až deseti tisíci lety.

Amazonii postihlo nejhorší sucho za poslední desítky let. Hladina Amazonky v Peru klesla na nejnižší hodnotu od roku 1960, kdy se záznamy začaly vést. Řeka je dokonce v některých partiích nesplavná, což působí vážné problémy zejména v oblastech, kde jsou lodě jediným dopravním prostředkem. Podle brazilských meteorologů nelze svalovat vinu na globální oteplování, ale spíše na klimatické cykly. Počasí v Amazonii je ovlivňováno teplotou vody v Pacifiku - a ta je proměnlivá.

Mezinárodní vědecký tým zkoumal na přelomu září a října hluboké vody Mindanajského moře jižně od Filipín. Ze všech stran je obklopují mělčiny, a tak tu vznikl jedinečný a bohatý ekosystém s mnoha vzácnými živočichy. O řadě z nich si badatelé až dosud mysleli, že se ve filipínských vodách vůbec nevyskytují; našli se i tvorové, které věda zatím neznala. Není to žádný div. Za posledních deset let bylo na filipínském souostroví objeveno nejméně 16 nových živočišných druhů.

Samice velkého bílého žraloka, přezdívaná Nicole, stanovila nový rychlostní rekord mezi mořskými živočichy. Vědci ji označili akustickým snímačem u jižní Afriky. Odtud se Nicole vydala k západnímu pobřeží Austrálie. Cesta dlouhá 11 100 kilometrů jí trvala 99 dnů; plula tedy průměrnou rychlostí 4,7 km/hod. U Austrálie pobyla jen krátce a vydala se zpět. Podle vědců je takové stěhování běžné. Bílí žraloci se u australského pobřeží zřejmě páří, mláďata však přivádějí na svět zase až doma.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 43/2005, 22. - 28. října.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.